Arnoštov (Křišťanov)
V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Arnoštov (Křišťanov). Ať už jste odborníkem na toto téma nebo se o něm jen chcete dozvědět více, zde najdete cenné informace, které vám pomohou lépe porozumět tomuto tématu. Od jeho vzniku až po jeho dnešní vývoj, včetně jeho hlavních charakteristik a aplikací, vám nabídneme kompletní přehled Arnoštov (Křišťanov). Připravte se na cestu za poznáním a poznáním, která vám jistě poskytne nový pohled na toto téma. Pokračujte ve čtení a ponořte se do vzrušujícího vesmíru Arnoštov (Křišťanov)!
| Arnoštov | |
|---|---|
.JPG) Penzion Zámeček | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Křišťanov |
| Okres | Prachatice |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°53′41″ s. š., 13°59′37″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 32 (2021)[1] |
| Katastrální území | Křišťanov (17,95 km²) |
| Nadmořská výška | 828 m n. m. |
| PSČ | 383 01 |
| Počet domů | 18 (2021)[2] |
  Arnoštov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 76325 |
| Zaniklé obce.cz | 3395 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Arnoštov (německy Ernstbrunn) je osada, část obce Křišťanov v okrese Prachatice v Jihočeském kraji. Leží sedm kilometrů jihovýchodně od Volar. Nachází se v Želnavské hornatině v nadmořské výšce 828 metrů na řece Blanici v místě, kde se do ní vlévá Puchéřský potok. Leží v CHKO Šumava, na okraji vojenského prostoru Boletice. V roce 2011 zde trvale žilo 47 obyvatel.[3]
Historie
První písemná zmínka o osadě pochází z roku 1805. V roce 1807 vznikla sklárna, kolem níž se rozrostla osada. Ta byla v roce 1808 pojmenována po tehdejším řediteli krumlovského panství, který se jmenoval Arnošt Meyer.[4] Ve sklárně Johanna Blechingera se vyrábělo duté a ploché sklo.[5] Ve sklářské osadě byla postavena rovněž společná pec na chleba. Arnoštov byl součástí schwarzenberského panství a byla zde schwarzenberská myslivna s pokoji pro ubytování vysokých hostí. V roce 1910 zde stálo 21 domů s 318 obyvateli (z toho 313 německými). Po velkých polomech roku 1917 se Arnoštov stal centrem zpracování kalamity,[6] kvůli které zde byla postavena Arnoštovská lesní dráha. V letech 1918–1922 zde byla v provozu parní pila. Provoz sklářské hutě byl za první světové války zastaven a poté byly budovy sklárny využity pro ubytování dřevařů zpracovávajících velké polomy. Provoz obnovil až v roce 1924 majitel sklárny v Chlumu u Třeboně, Václav Hrdina. Definitivně byla uzavřena v roce 1945. Z důvodu vysídlení Němců z Československa přišla osada o většinu obyvatel.
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 254 | 218 | 282 | 264 | 318 | 278 | 309 | 70 | 80 | 99 | 92 | 77 | 60 | 47 | 32 |
| Počet domů | 15 | 16 | 20 | 17 | 21 | 24 | 31 | 37 | 37 | 14 | 14 | 17 | 18 | 20 | 18 |
V současnosti zde stojí 23 domů.
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1976 Arnoštov byl osadou obce Křišťanov, se kterým patřil nejprve do okresu Český Krumlov (v letech 1850–1910 Krumlov), ale od roku 1950 v okrese Prachatice. Od 30. dubna 1976 do 31. prosince 1991 byl částí obce Zbytiny v okrese Prachatice. Od 1. ledna 1992 je opět částí obce Křišťanov v okrese Prachatice.[9]
Pamětihodnosti
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 197.
- ↑ CUŘÍN, František a kolektiv. Jazyk: nářečí, místní jména, slangy. : Jihočeské nakladatelství České Budějovice, 1986. (Jihočeská vlastivěda). Kapitola Místní jména v jižních Čechách, s. 96.
- ↑ BLAU, Josef. Die Glasmacher im Böhmer- und Bayerwald / Die Glasmacher im Böhmer- und Bayerwald in Volkskunde und Kulturgeschichte. Grafenau: Morsak, 1983. ISBN 3-87553-206-6. S. 36.
- ↑ KOZÁK, Roman. Zmizelé Čechy - Volarsko. Praha: Paseka, 2006. ISBN 80-7185-748-3. Kapitola Okolí Volar, s. 53.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 236.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 4.
Literatura
- ŠPINAR, Jindřich; MRÁZKOVÁ, Zdena; HUDIČÁK, Petr. Boleticko. : , 2021. ISBN 978-80-906801-1-1.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Arnoštov na Wikimedia Commons - Arnoštov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Arnoštov na webu Zaniklé obce
