Tento článek se bude zabývat problémem Arcidiecéze toledská, který je dnes nanejvýš důležitý a relevantní. Arcidiecéze toledská je předmětem debat a analýz v různých oblastech, protože jeho vliv ovlivňuje různé aspekty každodenního života. V průběhu historie byl Arcidiecéze toledská zdrojem zájmu výzkumníků, specialistů a nadšenců, kteří věnovali čas a úsilí pochopení jeho významu a rozsahu. V tomto smyslu si tento článek klade za cíl prozkoumat mnohočetné aspekty a dimenze, které obklopují Arcidiecéze toledská, a nabízí širokou a vyváženou vizi, která čtenáři umožňuje ponořit se do její složitosti a relevance dnes.
Arcidiecéze toledská je římskokatolická metropolitní arcidiecéze ve Španělsku, jejíž sídlo je v Toledu. Biskupství v Toledu bylo založeno již v 1. století, když bylo dnešní Španělsko součástí Římské říše, od 4. století je arcibiskupstvím.[1] Její arcibiskupové mají čestný titul primase Španělska a jsou tradičně jmenováni kardinály.
Seznam
Biskupové
- Eugenius (1. století?) – legendární postava, údajně žák Dionysia Areopagity
- Melantius (286?–306?)
Mezi těmito dvěma a po nich pravděpodobně působili další biskupové, ale jejich jména a období působení nejsou známa.
Arcibiskupové
- Patruinus (325–335)
- Toribius (335–345)
- Quintus (345–355)
- Vincent (355–365)
- Paulatus (365–375)
- Natallus (375–385)
- Audentius (385–395)
- Asturius (395–412)
- Isicius (412–427)
- Martin I. (427–440)
- Castinus (440–454)
- Campeius (454–467)
- Sinticius (467–482)
- Praumatus (482–494)
- Petrus I. (494–508)
- Celsus (?–520)
- Montanus (523–531)[2]
- Julian I.
- Bacauda
- Petrus II.
- Euphemius
- Exuperius
- Adelphus
- Conancius
- Aurasius (603–615)
- Eladius (615–633)
- Justus (633–636)
- Evžen I. (636–646)
- Evžen II. (646–657)
- Ildefons (657–667)
- Quiricus (667–680)
- Julian II. (680–690)
- Sisbert (690–693)
- Felix (694–700)
- Gunderich (700–710)
- Sindered (711–?)
- Sunirend
- Concordius
- Cixila (745/774–754/783)
- Elipandus (754/783–808?)
- Gumesind (?–828)
- Wistremir (?–858)
- Eulogius (zvolen 859, ale do úřadu nenastoupil)
- Bonitus (859–892)
- Juan I. (892–926)
- Ubayd Allah ben Qasim
Sídlo neobsazené kvůli muslimské vládě (Córdobský emirát)
- Pascual I. (1058–1080)
- Bernard de Sedirac (1086–1124)
- Raymond de Sauvetât (1124–1152)
- Juan II. (1152–1166)
- Cerebruno (1167–1180)
- Pedro III. de Cardona (1181–1182)
- Gonzalo I. Petrez (1182–1191)
- Martín II. López de Pisuerga (1192–1208)
- Rodrigo Jiménez de Rada (1209–1247)
- Juan III. Medina de Pomar (1248)
- Gutierre I. Ruiz Dolea (1249–1250)
- Infant Sancho Kastilský (1251–1261)
- Domingo Pascual (1262–1265)
- Infant Sancho Aragonský (1266–1275)
- Fernando I. Rodríguez de Covarrubias (1276–1280)
- Gonzalo II. Pérez Gudiel (1280–1299)
- Gonzalo III. Díaz Palomeque (1299–1310)
- Gutierre II. Gómez de Toledo (1310–1319)
- Juan III., infant aragonský (1319–1328), také latinský alexandrijský patriarcha
- Jimeno de Luna (1328–1338)
- Gil Álvarez de Albornoz (1338–1350)
- Gonzalo IV. de Aguilar (1351–1353)
- Blas Fernández de Toledo (1353–1362)
- Gómez Manrique (1362–1375)
- Pedro IV. Tenorio (1375–1399)
- Pedro V. de Luna (1403–1414)
- Sancho III. de Rojas (1415–1422)
- Juan IV. Martínez de Contreras (1423–1434)
- Juan V. de Cerezuela (1434–1442)
- Gutierre III. Álvarez de Toledo (1442–1445)
- Alfonso Carillo de Acuña (1446–1482)
- Pedro VI. González de Mendoza (1482–1495)
- Francisco I. Ximénez de Cisneros (1495–1517)
- Guillermo de Croÿ (1517–1521)
- Alonso III. Fonseca (1523–1534)
- Juan VI. Pardo Tavera (1534–1545)
- Juan VII. Martínez Silecio (1545–1557)
- Bartolomé Carranza (1558–1576)
- Gaspar I. de Quiroga y Vela (1577–1594)
- Albrecht Rakouský (1595–1598), později arcivévoda rakouský
- García Loaysa y Girón (1598–1599)
- Bernardo II. de Sandoval y Rojas (1599–1618)
- Ferdinand Rakouský (apoštolský administrátor, 1620–1641)
- Gaspar II. de Borja y Velasco (1645)
- Baltasar Moscoso y Sandoval (1646–1665)
- Pascual II. de Aragón (1666–1677)
- Luis Manuel Fernández de Portocarrero (1677–1709)
- Francisco Valero y Losa (1715–1720)
- Diego de Astorga y Céspedes (1720–1724)
- Luis I. de Borbón y Farnesio (1735–1754)
- Luis II. Fernández de Córdoba (1755–1771)
- Francisco Antonio de Lorenzana (1772–1800)
- Luis María de Borbón y Vallabriga, 14. hrabě z Chinchónu (1800–1823)
- Pedro Inguanzo y Rivero (1824–1836)
- Juan José Bonel y Orbe (1849–1857)
- Cirilo Alameda y Brea (1857–1872)
- Juan Ignacio Moreno y Maisanove (1875–1884)
- Zeferino González y Díaz Tuñón (1885–1886)
- Miguel Payá y Rico (1886–1891)
- Antolín Monescillo y Viso (1892–1898)
- Bl. Ciriaco María Sancha y Hervás (1898–1909)
- Gregorio María Aguirre y García (1909–1913)
- Victoriano Guisasola y Menéndez (1913–1920)
- Enrique Almaraz y Santos (1920–1921)
- Enrique Reig y Casanova (1922–1927)
- Pedro Segura y Sáenz (1927–1931)
- Isidro Gomá y Tomás (1933–1940)
- Enrique Pla y Deniel (1941–1968)
- Vicente Enrique y Tarancón (1969–1972)
- Marcelo González Martín (1972–1995)
- Francisco Álvarez Martínez (1995–2002)
- Antonio Cañizares Llovera (2002–2008)
- Braulio Rodríguez Plaza (2009–2019)
- Francisco Cerro Chaves (2019–současnost)
Odkazy
Reference
- ↑ Archdiocese of Toledo . catholic-hierarchy . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SMITH, William George; WACE, Henry. A Dictionary of Christian Biography, Literature, Sects and Doctrines: Being a Continuation of 'The Dictionary of the Bible'. : John Murray, 1882. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
Římskokatolická církev ve Španělsku |
|
Církevní provincie barcelonská | |
|
Církevní provincie burgoská | |
|
Církevní provincie granadská | |
|
Církevní provincie madridská | |
|
Církevní provincie Mérida-Badajoz | |
|
Církevní provincie oviedská | |
|
Církevní provincie pamplonská | |
|
Církevní provincie compostelská | |
|
Církevní provincie sevillská | |
|
Církevní provincie tarragonská | |
|
Církevní provincie toledská | |
|
Církevní provincie valencijská | |
|
Církevní provincie valladolidská | |
|
Církevní provincie zaragozská | |
|
ostatní | |