V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Antonín Slavík. Jde o téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě, ať už díky své historické relevanci, dopadu na současnou společnost nebo vlivu na různé aspekty našeho každodenního života. Antonín Slavík byl v průběhu času předmětem studia, debat a kontroverzí, což z něj činí mimořádně zajímavé téma, které stojí za podrobné prozkoumání. V tomto článku budeme analyzovat různé aspekty Antonín Slavík, od jeho počátků až po jeho dnešní dopad, s cílem poskytnout úplnou a obohacující vizi tohoto vzrušujícího tématu.
Antonín Slavík | |
---|---|
![]() Antonín Slavík | |
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1908 – 1913 | |
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1920 | |
Senátor Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1922 – 1925 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | agrární strana |
Narození | 12. června 1869 Liblice ![]() |
Úmrtí | 22. července 1948 (ve věku 79 let) Praha ![]() |
Příbuzní | Miroslav Slavík (vnuk) |
Profese | politik |
Commons | Antonín Slavík |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Antonín Slavík (12. června 1869 Liblice[1] – 22. července 1948 Praha)[2][3], byl český a československý politik, meziválečný poslanec Revolučního národního shromáždění a senátor Národního shromáždění ČSR za agrární stranu.
V zemských volbách roku 1908 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii venkovských obcí, obvod Slaný, Velvary, Libochovice.[4] Uvádí se jako český agrárnický kandidát.[5]
Byl profesí ředitelem Zajišťovacího svazu.[6] Šlo o Zajišťovací svaz spolků pro pojišťování dobytka.[3]
Od roku 1918 zasedal za agrárníky v Revolučním národním shromáždění.[7]
Po parlamentních volbách v roce 1920 získal za Republikánskou stranu československého venkova (od roku 1922 Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu) senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát ale nabyl až dodatečně roku 1922 jako náhradník poté, co rezignoval senátor František Pánek.[8]
Zemřel 22. července 1948 v Praze.[9]