Název Antonín Růžička (malíř) je dnes bezpochyby velmi aktuálním tématem. V průběhu historie byl Antonín Růžička (malíř) předmětem studia, debat a kontroverzí v různých oborech a disciplínách. Od vědy po literaturu, přes politiku a populární kulturu, Antonín Růžička (malíř) zanechal ve společnosti nesmazatelnou stopu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Antonín Růžička (malíř) a prozkoumáme jeho dopad na dnešní svět a jeho význam pro budoucnost. Od svých počátků až po dnešní vývoj upoutal Antonín Růžička (malíř) pozornost a představivost milionů lidí po celém světě.
Antonín Růžička | |
---|---|
![]() ak. mal. Antonín Růžička | |
Narození | 6. července 1887 Čáslav ![]() |
Úmrtí | 14. května 1951 (ve věku 63 let) Praha ![]() |
Povolání | malíř a učitel |
Podpis | ![]() |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Antonín Růžička (6. července 1887 Čáslav[1] – 14. května 1951 Praha) byl český malíř a profesor kreslení.
Narodil se v Čáslavi v rodině kováře a váženého měšťana Antonína Růžičky, který však záhy zemřel[2] a rodina se dostala do svízelné situace. Absolvoval základní a střední školu a po maturitě se v roce 1906 přihlásil na Uměleckoprůmyslovou školu do Prahy, kde studoval u prof. E. Dítěte. Během studia jej špatná finanční situace donutila přijmout práci učitele malby a posléze přestoupil na pražskou malířskou akademii, kde studoval u prof. V. Hynaise a J.Praislera. Současně se studiem na malířské akademii působil coby pedagog od roku 1910 na Státní průmyslové škole v Praze a roku 1914 se oženil[3] s Antonií Nimburskou[4]. Kolem roku 1923 namaloval oponu pro zrekonstruované Dusíkovo divadlo v Čáslavi. Za svůj život obdržel několik stipendií, získal Turkovu cenu, cenu České akademie a v tisku byl pochvalně oceňován odbornou kritikou. Byl mimo jiné i mistrem pastelové techniky. Vystavoval v nejprve v Čáslavi a později po celých Čechách, jeho dílo bylo vystavováno i v Londýně a New Yorku. Reprodukce jeho děl byly otištěny ve Zlaté Praze, Světozoru či Topičově sborníku. Zemřel náhle v Praze roku 1951.