Antonín Mádl

V dnešním světě je Antonín Mádl relevantní téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému vlivu na společnost, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu v akademické sféře, Antonín Mádl se stal tématem obecného zájmu, které vyvolalo vzrušené diskuse a vášnivé debaty. Od svého vzniku až po dnešní vývoj zanechal Antonín Mádl nesmazatelnou stopu v historii, což z něj činí téma, které stojí za to prozkoumat do hloubky, abyste pochopili jeho skutečný rozsah a význam v dnešním světě.

Antonín Mádl
Narození28. ledna 1897
Úmrtí26. března 1944 (ve věku 47 let)
věznice Mírov
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníředitel
ZaměstnavatelMelantrich
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antonín Mádl skautskou přezdívkou Bílý Vlk (28. ledna 1897 – 26. března 1944 Mírov) byl český skaut a protinacistický odbojář, dlouholetý náčelník Československé obce junáků volnosti, utýraný nacisty během druhé světové války.[1]

Během první světové války sloužil jako vojín pěchoty u 102. pěšího pluku na italské frontě.[1] Z tohoto období se dochoval jeho deník.[2]

Od roku 1930 byl náčelníkem druhé největší české skautské organizace Junáci volnosti, přidružené k Národně socialistické straně, jíž byl členem.[1] Se svými pražskými oddíly ve spolupráci s místními skauty pravidelně tábořil na Pavlátově louce pod Rezkem u Nového Města nad Metují.[3] Po sloučení skautských organizací na jaře 1939 se stal místonáčelníkem Junáka.[4]

Pracoval jako ředitel tiskárny nakladatelství Melantrich.[1] Své pozice a kontaktů v Obraně národa (byl v úzkém spojení s Irenou Bernáškovou) využil k tisku a rozšiřování ilegálního časopisu V boj. Dne 26. srpna 1940 byl za tyto aktivity zatčen nacisty. Nejprve byl vězněn na Pankráci, následně v Gollnowu a v berlínské věznici Alt Moabit. Zde byl v březnu 1942 v procesu s Irenou Bernáškovou a dalšími dvěma Čechy odsouzen k 10 letům vězení za přípravu velezrady.[5] Následně byl převezen do věznice Ebrach a později v září 1943 na Mírov, kde byl hospitalizován s těžkou tuberkulózou plic a v březnu 1944 zemřel.[1]

Byl pohřben na vězeňském hřbitově, po válce bylo jeho tělo exhumováno a v roce 1946 znovu pohřbeno na Olšanských hřbitovech v Praze. Na památku jeho a dalších obětí z nakladatelství Melantrich byla v říjnu 1945 v přízemí domu na Václavském náměstí 36 odhalena pamětní deska.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f PŘEROVSKÝ, Ondřej. Mádl Antonín. Hrdinové války . Skautský institut . Dostupné online. 
  2. ↑ Bitva u Caporetta očima českých vojáků. Valka.cz . . Dostupné online. 
  3. ↑ VLČEK, Petr; SVOBODA, Zdeněk. Kapitoly skautingu a Foglar v Novém Městě nad Metují. 1. vyd. Nové Město nad Metují: Městská knihovna Nové Město nad Metují, 2016. 144 s. ISBN 978-80-87743-08-9. 
  4. ↑ ŠANTORA, Roman; NOSEK, Václav; JANOV, Slavomil, DOSTÁL, Václav. Skautské století. 1. vyd. Praha: Junák - svaz skautů a skautek ČR, Tiskové a distribuční centrum, 2012. ISBN 978-80-86825-72-4. 
  5. ↑ VRZALOVÁ, Jana. Odbojářka, jež zemřela pod gilotinou. Lidové noviny . 2019-02-11 . Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.