V dnešním světě se Antonín Fiala stalo tématem velkého zájmu a významu pro společnost. Další informace o Antonín Fiala nám umožní lépe porozumět jeho dopadu na naše životy a svět kolem nás. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Antonín Fiala, od jeho historie a vývoje až po jeho praktické aplikace v každodenním životě. Kromě toho budeme analyzovat, jak Antonín Fiala ovlivnil různé oblasti a sektory a jeho roli v budoucnosti. Nezáleží na tom, zda jste odborníkem v oboru nebo se o něm jen chcete dozvědět více, tento článek poskytne kompletní a aktuální přehled o Antonín Fiala.
Antonín Fiala | |
---|---|
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1948 – 1960 | |
Poslanec Národního shromáždění ČSSR | |
Ve funkci: 1960 – 1968 | |
Poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
Ve funkci: 1969 – 1971 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | ČSS |
Narození | 1. ledna 1902 Bohdalín ![]() |
Úmrtí | 13. září 1972 (ve věku 70 let) Ostrava ![]() |
Profese | politik |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Antonín Fiala (1. ledna 1902[1] Bohdalín[2] – 13. září 1972 Ostrava[2]) byl český a československý politik Československé strany socialistické a poslanec Národního shromáždění ČSR, Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.
V roce 1948 se zmiňuje jako dělník a tajemník KOR, bytem Ostrava.[3] K roku 1954 se profesně uvádí jako předseda Krajského výboru Obránců míru, tajemník Krajské odborové rady a nositel Československé ceny míru.[4] K roku 1964 jako místopředseda Ústředního výboru Československé strany socialistické.[5]
Po únorovém převratu v roce 1948 patřil k frakci tehdejší národně socialistické strany loajální vůči Komunistické straně Československa, která v národně socialistické straně převzala moc a proměnila ji na Československou socialistickou stranu coby spojence komunistického režimu. Ve volbách do Národního shromáždění roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za ČSS ve volebním kraji Ostrava a stal se místopředsedou Národního shromáždění.[6] Mandát získal i ve volbách v roce 1954 (volební obvod Bílovec), přičemž setrval na postu místopředsedy parlamentu,[7] ve volbách v roce 1960 (nyní již jako poslanec Národního shromáždění ČSSR za Severomoravský kraj, opětovně zvolen místopředsedou Národního shromáždění)[8] a ve volbách v roce 1964. Podílel se na projednávání nové ústavy ČSSR z roku 1960. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[9]
Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění, kde setrval do konce volebního období, tedy do voleb v roce 1971.[10] Zemřel v 13. září 1972 v Ostravě.[2]