Dnes je Anna Mazovská tématem velkého významu a zájmu společnosti. Jeho dopad se odráží v různých oblastech, od politiky po technologie, včetně kultury a ekonomiky. Anna Mazovská rozpoutal vášnivé diskuse, změnil způsob, jakým lidé vidí svět, a zpochybnil zavedené struktury. V tomto článku do hloubky prozkoumáme vliv Anna Mazovská na naše životy a jak utvářela naše vnímání světa kolem nás. Od svých počátků až po současný dopad zanechal Anna Mazovská v moderní společnosti nesmazatelnou stopu.
Anna Mazovská | |
---|---|
knčžna ratibořská | |
Narození | okolo 1270 |
Úmrtí | po 1324 Ratiboř (Slezské vojvodství) |
Pohřbena | Klášter dominikánek v Ratiboři |
Manžel | Přemek Ratibořský |
Potomci | Lešek Ratibořský Anna Ratibořská Eufemie Ratibořská Konstancie Vladislavská |
Otec | Konrád II. Mazovský |
Matka | Hedvika Lehnická |
Příbuzní | Jan I. Ratibořský, Markéta Opavská[1] a Eufémie Opavská (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Anna Mazovská (polsky Anna Czerska) (okolo roku 1270 – † po 13. červenci 1324) – dcera czerského[2] knížete Konráda II. Mazovského a Hedviky Lehnické, dcery lehnického knížete Boleslava II. Lysého, zvaný Rohatka (polsky Rogatka).
Před rokem 1292 se provdala za ratibořského knížete Přemka († 1306). Spolu měli čtyři děti, viz Přemek Ratibořský#Manželství.
Zemřela v roce 1324. Byla pohřbena v Ratiboři, přesné místo jejího hrobu je neznámé. Pravděpodobně byla pohřbena ve zdejším dominikánském kostele nebo v klášteře dominikánek, kde byla řeholnicí její dcera Eufemie Ratibořská.[3]
Ratibořská kněžna![]() | ||
---|---|---|
Předchůdce: Opolsko-ratibořské knížectví |
1290/92–1306 Anna Mazovská |
Nástupce: Anežka Hlohovská |