V dnešním světě je Anna Krahulcová téma, které ve společnosti vzbuzuje velký zájem a debatu. Anna Krahulcová je po dlouhou dobu ústředním bodem diskuse mezi odborníky a běžnými občany, vytváří protichůdné názory a vytváří prostředí nejistoty. Postupem času se Anna Krahulcová vyvíjel a stal se dnes velmi aktuálním tématem, které různými způsoby ovlivňuje životy lidí. Vzhledem k této realitě je důležité důkladně analyzovat Anna Krahulcová a jeho důsledky, abychom pochopili jeho dopad na společnost a učinili informovaná rozhodnutí o této otázce.
RNDr. Anna Krahulcová | |
---|---|
Narození | 25. října 1951 (73 let) Praha |
Alma mater | Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | botanička a genetička |
Zaměstnavatel | Československá akademie věd |
Choť | František Krahulec[1] |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Anna Krahulcová (* 25. října 1951 Praha) je česká genetička a botanička.
Narodila se 25. října 1951 v Praze. Vystudovala genetiku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1975–1978 působila na oddělení lékařské genetiky Ústavu pro výzkum vývoje dítěte na Fakultě dětského lékařství Univerzity Karlovy, kde se zabývala detekcí vrozených chromozomálních vad.[2]
V roce 1986 nastoupila do Botanického ústavu Československé akademie věd (od roku 1993 Akademie věd České republiky) v Průhonicích, kde již předtím působila během studia. Vedle klasického zkoumání chromozomů se postupně začala zabývat reprodukčními systémy a strategiemi u cévnatých rostlin. S manželem Františkem Krahulcem, ředitelem ústavu v letech 1995–2003,[3] např. spolupracovala od 2. poloviny 90. let na podrobném studiu chlupáčků (Pilosella).[2][4]