Anna Krahulcová

V dnešním světě je Anna Krahulcová téma, které ve společnosti vzbuzuje velký zájem a debatu. Anna Krahulcová je po dlouhou dobu ústředním bodem diskuse mezi odborníky a běžnými občany, vytváří protichůdné názory a vytváří prostředí nejistoty. Postupem času se Anna Krahulcová vyvíjel a stal se dnes velmi aktuálním tématem, které různými způsoby ovlivňuje životy lidí. Vzhledem k této realitě je důležité důkladně analyzovat Anna Krahulcová a jeho důsledky, abychom pochopili jeho dopad na společnost a učinili informovaná rozhodnutí o této otázce.

RNDr. Anna Krahulcová
Narození25. října 1951 (73 let)
Praha
Alma materPřírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníbotanička a genetička
ZaměstnavatelČeskoslovenská akademie věd
ChoťFrantišek Krahulec[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Anna Krahulcová (* 25. října 1951 Praha) je česká genetička a botanička.

Život

Narodila se 25. října 1951 v Praze. Vystudovala genetiku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1975–1978 působila na oddělení lékařské genetiky Ústavu pro výzkum vývoje dítěte na Fakultě dětského lékařství Univerzity Karlovy, kde se zabývala detekcí vrozených chromozomálních vad.[2]

V roce 1986 nastoupila do Botanického ústavu Československé akademie věd (od roku 1993 Akademie věd České republiky) v Průhonicích, kde již předtím působila během studia. Vedle klasického zkoumání chromozomů se postupně začala zabývat reprodukčními systémy a strategiemi u cévnatých rostlin. S manželem Františkem Krahulcem, ředitelem ústavu v letech 1995–2003,[3] např. spolupracovala od 2. poloviny 90. let na podrobném studiu chlupáčků (Pilosella).[2][4]

Reference

  1. Dostupné online.
  2. a b Neuhäuslová (2011).
  3. Historie . Botanický ústav AV ČR . Dostupné online. 
  4. Rozmnožovací systémy jestřábníků a jejich odraz v populacích a evolučním potenciálu . Botanický ústav AV ČR . Dostupné online. 

Literatura

  • NEUHÄUSLOVÁ, Zdenka. Jubilea členů ČBS v roce 2011. Zprávy České botanické společnosti. 2011, roč. 46, čís. 2, s. 391–392. Dostupné online. Dostupné také na: .  Též Neuhäuslová (2011).