V tomto článku se ponoříme do Anna Kobosilová, což je dnes velmi důležité téma. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost byl Anna Kobosilová předmětem diskusí a studií odborníků z různých oborů. V průběhu let se Anna Kobosilová ukázalo být určujícím faktorem v životech lidí, který ovlivňuje jejich rozhodování, chování a vnímání. Prostřednictvím kritického a analytického pohledu se pokusíme osvětlit toto fascinující téma, prozkoumat jeho různé aspekty a jeho důsledky v každodenním životě.
| Anna Kobosilová | |
|---|---|
| poslankyně Nár. shromáždění ČSSR | |
| Ve funkci: 1960 – 1964 | |
| Ve funkci: 1964 – 1968 | |
| poslankyně Federál. shromáždění (SL) | |
| Ve funkci: 1969 – 1971 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ |
| Narození | 27. ledna 1910 |
| Profese | politička |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Anna Kobosilová (27. ledna 1910 – ???[1]) byla česká a československá politička Komunistické strany Československa a poúnorová poslankyně Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.
Ve volbách roku 1960 byla zvolena za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za Východočeský kraj. Mandát obhájila ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedala až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[2][3][4] K roku 1968 se profesně uvádí jako dělnice-důchodkyně z Turnova.[5]
Coby předsedkyně školské a kulturní komise ONV a vedoucí kádrového oddělení ve Sklářských strojírnách v Turnově byla během pražského jara terčem kritiky. 9. srpna 1968 byla po čtyřhodinové diskusi veřejností v Turnově donucena k rezignaci na post poslankyně Národního shromáždění. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa její politická kariéra pokračovala.[6]
Po federalizaci Československa usedla roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Turnov), kde setrvala do konce volebního období, tedy do voleb roku 1971.[7]