Anizogamie

V dnešním světě je Anizogamie téma, které vyvolává velký zájem a debatu mezi odborníky i širokou veřejností. Od svých počátků až po dnešní vývoj upoutal Anizogamie pozornost milionů lidí po celém světě. Prostřednictvím různých pohledů a přístupů se tento článek snaží prozkoumat a analyzovat různé aspekty Anizogamie a nabízí komplexní vizi, která nám umožňuje porozumět jeho důležitosti a dopadu na společnost. Tento článek si klade za cíl nabídnout kompletní a obohacující vizi Anizogamie, od jeho nejdůležitějších aspektů až po možné výzvy a budoucí důsledky.

Příklady anizogamie

Anizogamie je typ pohlavního rozmnožování, při němž splývají pohlavní buňky (gamety) nestejné velikosti. Je výrazně častější než izogamie[1], tedy stav, kdy mají obě splývající buňky stejnou velikost. Menší z gamet představuje samčí pohlaví, větší gameta je samičí (tedy nezáleží na roli rodiče, jak je vidno např. u samců mořských koníků, kteří ve vaku nosí vyvíjející se vajíčka).[2]

Oogamie je považována za typ anizogamie.

Evoluce

Anizogamní typ pohlavního rozmnožování se pravděpodobně mnohokrát nezávisle vyvinul z izogamie, která je evolučně starší a původní. Rozrůznění velikostí pohlavních buněk bylo prvním impulsem, který vedl ke vzniku fenoménu pohlavní dvojtvárnosti. Existuje množství evolučních modelů, které se vývojem anizogamie zabývají. Obvykle vycházejí z předpokladu, že už před vznikem anizogamie existovalo několik pohlavních typů (mating type), případně tuto změnu vysvětlují na základě konkrétních mutací. K výzkumu významně přispěla studie Parkera, Bakera a Smithe z roku 1972 ([3]). Je založena na dvou evolučních předpokladech: čím větší jsou gamety, tím větší má zygota šanci na přežití. Naopak, čím menší jsou gamety, tím více jich daný jedinec může vyprodukovat.[1]

Reference

  1. ↑ a b Archivovaná kopie. www.tb1.ethz.ch . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-18. 
  2. ↑ Archivovaná kopie. mathstat.helsinki.fi . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-09. 
  3. ↑ PARKER, G A, R R Baker, V G Smith. The origin and evolution of gamete dimorphism and the male-female phenomenon. Journal of Theoretical Biology. 1972-09, roč. 36, čís. 3, s. 529–53. Dostupné online . ISSN 0022-5193. doi:5080448. 
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.