V dnešním světě se Anežka ze Châtillonu stal tématem obecného zájmu pokrývajícím široké spektrum aplikací. Od jeho dopadu na společnost až po jeho význam v globální ekonomice, studium Anežka ze Châtillonu získalo nepopiratelnou důležitost v různých oblastech znalostí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Anežka ze Châtillonu a jeho vliv na náš každodenní život. Od jeho počátků až po jeho dnešní vývoj se ponoříme do podrobné analýzy, která nám umožní lépe porozumět důležitosti a rozsahu Anežka ze Châtillonu v současném světě.
Anežka ze Châtillonu | |
---|---|
Uherská a chorvatská královna | |
Narození | 1154 Antiochijské knížectví |
Úmrtí | asi 1184 (asi 30 let) Székesfehérvár? |
Pohřbena | Budapešť |
Předchůdce | Anežka Babenberská |
Nástupce | Markéta Francouzská |
Manžel | Béla III. |
Potomci | Emerich Uherský Ondřej II. Uherský Markéta Uherská Konstancie Uherská |
Rod | Châtillonové |
Otec | Renaud de Châtillon |
Matka | Konstancie Antiochijská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Anežka ze Châtillonu nebo také Anežka z Antiochie či Agnes de Châtillon (1154 – c. 1184) byla manželkou Bély III. a uherskou a chorvatskou královnou.
Anežka byla dcerou Renauda de Châtillon, který v letech 1153–1160 vládl jako kníže v Antiochii. Renaud poté, co se rozhodl zůstat ve Svaté zemi, vstoupil do služeb mladé antiochijské kněžny Konstancie, jejíž první manžel Raimond z Poitiers padl, nedlouho po Renaudově příchodu, v roce 1149. O čtyři roky později se Konstancie za nemajetného rytíře v tajnosti provdala.
Není zcela jasné, proč tak učinila. V každém případě svůj krok nekonzultovala ani s předními šlechtici knížectví či antiochijským patriarchou, ani se svým regentem, jeruzalémským králem Balduinem III., který jí již nabízel množství jiných urozených ženichů.
Anežka byla jediným dítětem Renauda a Konstancie, její otec se později oženil podruhé.
V roce 1170 Anežka odešla do Konstantinopole, kde žila její nevlastní sestra Marie, coby manželka Manuela I. Na císařském dvoře získala jméno Anna. Z rozhodnutí císaře Manuela se vdala za pozdějšího uherského krále Bélu III.
Béla měl na byzantském dvoře zvláštní pozici. Jelikož oficiálním nástupcem uherského trůnu byl nejprve Štěpán, měl Béla zpočátku roli zprostředkovatele kontaktu s Byzantskou říší. Proto odjel do Byzance, kde se oženil s Marií, dcerou císaře Manuela, a přijal jméno Alexios. Roku 1165 byl jmenován oficiálním nástupcem byzantského trůnu. Císaři se však narodil syn a Bélovi byl jeho titul odňat a manželství s Marií anulováno.
Novou Bélovou manželkou se tak stala v roce 1170 stala Anežka. Po smrti Bélova bratra Štěpána se její manžel stal uherským a chorvatským králem. Společně se tedy vydali žít do Uherska. Anežka Bélovi porodila šest dětí, z nichž se čtyři dožily dospělosti.
Uherská královna Anežka zemřela kolem roku 1184 a byla pohřbena v Székesfehérváru. Její ostatky byly identifikovány archeology v 19. století při průzkumu místní katedrály. Dnes se její ostatky nacházejí společně s manželovými v Matyášově kostele v Budapešti.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agnes of Antioch na anglické Wikipedii.
Uherská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Anežka Babenberská |
1172–1184 Anežka ze Châtillonu |
Nástupce: Markéta Francouzská |
Chorvatská královna | ||
---|---|---|
Předchůdce: Anežka Babenberská |
1172–1184 Anežka ze Châtillonu |
Nástupce: Markéta Francouzská |