Anežka Zajíčková

V dnešním světě je Anežka Zajíčková téma, které upoutalo pozornost mnoha lidí. Ať už kvůli svému významu v moderní společnosti, jeho dopadu na populární kulturu nebo jeho vlivu na historii, Anežka Zajíčková se stal tématem obecného zájmu. V průběhu let se stal předmětem debat, analýz a diskuzí ve všech oblastech, od politiky po vědu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Anežka Zajíčková a jeho roli v dnešním světě a nabídneme komplexní pohled na jeho důležitost a relevanci dnes.

Anežka Zajíčková
Rodné jménoAnežka Cyhelková (nebo Cihelková)
Narození6. září 1903
Praha
Úmrtí24. října 1942 (ve věku 39 let)
Koncentrační tábor Mauthausen
Příčina úmrtípopravena zastřelením
BydlištěJánský vršek 323/13, Praha-Malá Strana
Povolánísoukromnice, předsedkyně sboru dobrovolných sester Československého červeného kříže
Nábož. vyznánířímskokatolické
ChoťJUDr. Vratislav Zajíček
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anežka Zajíčková (rozená Cyhelková[1] či Cihelková[2], 6. září 1903 Praha – 24. října 1942 Mauthausen) byla předsedkyně Sboru dobrovolných sester Československého červeného kříže, podporovatelka parašutistů z výsadku Anthropoid a Silver A.

Život a podpora výsadkářů

Anežka Zajíčková se narodila v Praze 6. září 1903 do rodiny Josefa Cyhelky (nebo Cihelky) a Anežky Cyhelkové (nebo Cihelkové), rozené Konrádové. Byla římskokatolického vyznání a pracovala jako soukromnice. V době protektorátu již byla vdovou po zesnulém JUDr. Vratislavu Zajíčkovi. Působila jako předsedkyně Sboru dobrovolných sester Československého červeného kříže, jenž byl v protektorátu v srpnu 1940 zakázán a zrušen. Řada jeho členů a zaměstnanců pak ale fungovala v ilegalitě a spolupracovala s odbojem.[3] Spolu s ní zde působily další dobrovolné sestry, které s rodinami pomáhaly parašutisty ukrývat či je jinak podporovaly, např. Anna Šrámková, Ludmila Ryšavá, Marie Moravcová, Josefa Bautzová (též Baucová), Marie Bradáčová či Miroslava Dubová.

Anežka Zajíčková umožnila členům paraskupiny Anthropoid a rtm. Josefu Valčíkovi z paraskupiny Silver A navázat spolupráci se stomatologem MUDr. Jiřím Jesenským.[4] Ten ošetřil Jozefu Gabčíkovi a Janu Kubišovi bolavé zuby. Kubiše s Gabčíkem rovněž vyučovala cizím jazykům.[5]

Zatčení, smrt

Stejně jako dalším podporovatelům parašutistů se i jí stalo osudným udání Karla Čurdy na gestapu 16. června 1942. Po sérii výslechů a po skončení bojů v kostele sv. Cyrila a Metoděje došlo i na Anežku Zajíčkovou. Ta byla gestapem zatčena 23. června 1942, z vazby na Pankráci převezena do terezínské Malé pevnosti a po transportu do koncentračního tábora Mauthausen byla 24. října 1942 popravena zastřelením.

Po válce

  • Anežka Zajíčková byla po válce prezidentem republiky in memoriam vyznamenána.
  • Na domě, kde bydlela, v ulici Jánský vršek 323/13 v Praze na Malé Straně, je umístěna pamětní deska s nápisem:
    „NA PAMĚŤ / ANEŽKY ZAJÍČKOVÉ / PŘEDSEDKYNĚ DOBROVOLNÝCH SESTER ČSČK / V PRAZE III / UMUČENÉ V MAUTHAUSENU DNE 24. X. 1942.“[6][7]
  • Na Olšanských hřbitovech v Praze 3 (Jana Želivského, Olšanské hřbitovy, oddíl VIII/8) má Anežka Zajíčková symbolický hrob (kenotaf). Na desce rodinného hrobu je nápis:
    „VZPOMÍNÁME / NAŠÍ JEDINÉ DCERY ANEŽKY, PROVD. ZAJÍČKOVÉ / UMUČENÉ 24. X. 1942 V MAUTHAUSENU / ČEST PAMÁTCE VĚRNÉ VLASTENKY“.[8]
  • Její jméno (Zajíčková Anežka roz. Cihelková * 6. 9. 1903) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[9]

Galerie

  • Pamětní deska v ulici Jánský vršek 323/13, Praha-Malá Strana
    Pamětní deska v ulici Jánský vršek 323/13, Praha-Malá Strana
  • Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.
    Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.

Odkazy

Reference

  1. ↑ JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-7649-038-3, ISBN 978-80-904878-5-7. 
  2. ↑ ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: vojáci - odbojáři - památníky. Vydání první. vyd. Praha: Academia 1127 s. (Průvodce). Dostupné online. ISBN 978-80-200-2614-9. OCLC 971028154 OCLC: ocn971028154. 
  3. ↑ ČSČK za okupace a po válce. Český červený kříž . . Dostupné online. 
  4. ↑ Příběh manželů Jesenských :: Mauthausen. mauthausen.webnode.cz . . Dostupné online. 
  5. ↑ ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: vojáci – odbojáři – památníky. Vydání první. vyd. Praha: Academia 1127 s. (Průvodce). Dostupné online. ISBN 978-80-200-2614-9. OCLC 971028154 OCLC: ocn971028154. 
  6. ↑ Pamětní deska Anežka Zajíčková | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz . . Dostupné online. 
  7. ↑ ZAJÍČKOVÁ Anežka – Na domě čp.323 v ulici Na Janském vršku 13 Praha 1 Malá Strana – Pamětní desky v Praze . 2020-10-10 . Dostupné online. 
  8. ↑ Kenotaf Anežka Zajíčková | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz . . Dostupné online. 
  9. ↑ N, Resslova 9a 120 00 Praha 2 Česká republika 50° 4' 33 1932"; MAPY, 14° 25' 0 0336" EZobrazit na mapě: Google. Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje. Encyklopedie Prahy 2 . 2019-07-20 . Dostupné online. 

Literatura

  • JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3
  • ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: Vojáci – odbojáři – památníky. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2614-9