Andrej Hvizdák

V dnešním světě se Andrej Hvizdák (název článku) stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Od svého dopadu na společnost až po jeho důsledky v každodenním životě, Andrej Hvizdák upoutal pozornost akademiků, odborníků a občanů obecně. S multidisciplinárním přístupem se tento článek bude zabývat různými pohledy na Andrej Hvizdák a bude zkoumat jeho vliv v oblastech, jako je technologie, kultura, ekonomika a politika. Kromě toho budou analyzovány současné trendy související s Andrej Hvizdák a její možné budoucí projekce. Prostřednictvím této vyčerpávající analýzy se snažíme poskytnout komplexní pohled na Andrej Hvizdák a jeho význam v současném světě.

Andrej Hvizdák
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1919 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1925
Stranická příslušnost
ČlenstvíSlovenská soc. dem. Uherska
čs. soc. dem.
Narození28. října 1882 nebo 22. listopadu 1883
Turčianska Štiavnička
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. května 1948
Žilina
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesespisovatel, básník, politik, publicista a knihovník
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrej Hvizdák (22. listopadu 1883[1] Turčianska Štiavnička[2][3] – 8. května[4] 1948 Žilina[2][4]) byl slovenský a československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou.

Biografie

Působil i jako básník. Publikoval pod pseudonymem Jelšovský, Podlučinský nebo Roztocký básně ve stylu takzvané dělnické poezie (1906 Slovenské kvety, 1911 Robotnícke piesne). V Turčianském Sv. Martině se vyučil obuvníkem. Pak působil jako švec v Žilině a od roku 1906 se začal angažovat v sociálně demokratickém hnutí jako člen Sociálně demokratické strany Uherska, respektive Slovenské sociálně demokratické strany Uherska. Byl redaktorem listů Právo lidu a Slovenské listy.[4]

V letech 1919-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Slovenský klub (slovenští poslanci se ještě nedělili do stranických frakcí). Poslancem se stal na 39. schůzi v březnu 1919.[5] V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou mandát v Národním shromáždění.[1] Podle údajů k roku 1920 byl profesí redaktorem v Žilině.[6]

Od roku 1931 byl ředitelem městské knihovny v Žilině. Strávil v této funkci víc než 15 let. Zároveň v roce 1923 a pak v letech 1931-1938 byl starostou Žiliny.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Andrej Hvizdák . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  2. ↑ a b MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS . Matica slovenská, 1982 . S. 236. Dostupné online. (slovensky) 
  3. ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... : Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 105. 
  4. ↑ a b c d Andrej Hvizdák . turcianskastiavnicka.tym.sk . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-31. (slovensky) 
  5. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  6. ↑ 1. schůze, připis volebního soudu, ověření mandátů . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 

Externí odkazy