_ V dnešním světě hraje Andrea Bieniasová v naší společnosti zásadní roli. Jeho význam pokrývá široké spektrum aspektů od osobní sféry až po sféru profesní včetně sociální a kulturní. Andrea Bieniasová se stále více stává tématem zájmu a debat v různých kruzích, protože jeho vliv zasahuje do mnoha oblastí našeho života. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad a relevanci Andrea Bieniasová, analyzujeme jeho různé aspekty a jeho spojení s tak různorodými aspekty, jako je technologie, politika, ekonomika, psychologie a kultura. Prostřednictvím tohoto průzkumu budeme schopni lépe porozumět důležitosti a vlivu, který má Andrea Bieniasová v našem dnešním světě.
Andrea Bieniasová | |
---|---|
![]() | |
Narození | 11. listopadu 1959 (65 let) Lipsko |
Povolání | atletka |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Halové mistrovství Evropy | ||
stříbro | HME 1982 | skok do výšky |
zlato | HME 1986 | skok do výšky |
Andrea Bieniasová, rozená Andrea Reichsteinová (* 11. listopadu 1959, Lipsko, Sasko) je bývalá východoněmecká atletka. Její specializací byla výška. Je halovou mistryní (1986) a halovou vicemistryní (1982) Evropy.
V roce 1977 obsadila na juniorském mistrovství Evropy v Doněcku šesté místo. Reprezentovala na letních olympijských hrách v Moskvě 1980, kde ve finále obsadila s výkonem 191 cm šestou příčku. Z halového mistrovství Evropy 1982 v Miláně si odvezla stříbrnou medaili, když překonala 199 cm a na pokusy prohrála jen s tehdejší západoněmeckou výškařkou Ulrike Meyfarthovou. V též roce skončila sedmá na mistrovství Evropy v Athénách.
O rok později obsadila desáté místo na prvním mistrovství světa v atletice v Helsinkách. V roce 1986 se stala v Madridu halovou mistryní Evropy, když zdolala 197 cm. Na mistrovství Evropy 1986 ve Stuttgartu skončila těsně pod stupni vítězů, na čtvrtém místě společně se Susanne Beyerovou.
V roce 1981 se provdala za německého desetibojaře Gerda Bieniase.