Analogie

Analogie je téma, které přitahuje zájem společnosti po celá desetiletí. Jeho význam je nepopiratelný a jeho dopad byl pociťován v různých aspektech každodenního života. V průběhu let se stala předmětem diskusí, výzkumů a úvah, generujících různé pohledy a protichůdné názory. V tomto článku se blíže podíváme na Analogie a prozkoumáme jeho důsledky v různých kontextech. Od svého vlivu na populární kulturu až po její význam v politice a ekonomice, Analogie nadále vytváří široké spektrum diskusí, které nenechají nikoho lhostejným.

Tento článek je o podobnosti a přirovnání. Další významy jsou uvedeny na stránce Analogie (rozcestník).
ikona
Tento článek možná obsahuje výsledky vlastního výzkumu.
Můžete pomoci Wikipedii tím, že informace upravíte na základě věrohodných zdrojů a přidáte reference, aby uváděná tvrzení byla ověřitelná. Podívejte se na diskusní stránku, kde mohou být uvedeny další detaily.
Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce článku zdůvodněte vložení šablony.

Analogie (řec. αναλογία, podobnost, přiměřenost, srovnání) je vztah dvou různých věcí, které se v něčem podobají a dají se tedy přirovnávat. O věcech obtížně uchopitelných se často uvažuje a usuzuje na základě analogie (podobnosti) s věcmi známými.

Ve filosofii

Usuzování per analogiam neboli analogismus je logický postup, který argumentuje takto:

  • A se podobá B
  • B má vlastnost v
  • je tedy pravděpodobné, že i A má vlastnost v.

Tento způsob uvažování i usuzování se vyskytuje už u Aristotela, u epikurejců jako prostředek usuzování o neznámém a u Boethia se nazývá "příklad" (exemplum). Ve scholastické filosofii hraje důležitou roli tzv. analogia entis, uvažování na základě podobného bytí. Analogické uvažování má významné místo u F. Bacona, u D. Huma a u J. S. Milla.

V literatuře

V rétorice a v literatuře porovnání, přirovnání, stylistický prostředek, který klade do vzájemného vztahu podobné struktury, přirovnává neznámé ke známému.

Tohoto prostředku se často používá v situaci, kdy se již známé informace užije k pochopení informace pro příjemce dosud nepřístupné nebo k pochopení vztahů či kontextu pojednávaného předmětu. Analogie je zároveň stylistickým prostředkem, užívaným pro zesílení či podporu argumentace.

V biologii

V evoluční biologii je analogie (homoplázie) funkční a tvarová shoda orgánů nebo organismů, která je výsledkem konvergentní evoluce (sbíhavý vývoj) a liší se tedy původem svého vzniku. (např. křídla u obratlovců[p 1] a hmyzu, komorové oko obratlovců a hlavonožců)

Analogie při výkladu

Analogie mají mimořádný význam při výkladu nenázorných skutečností, například v elektrotechnice, ve fyzice, ve filosofii a v teologii. Vztahy Ohmova zákona se dají vysvětlit na analogii s vodovodním potrubím (proud, odpor a napětí = tlak), pro výklad atomu se používají mechanické analogie.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Křídla odlišných skupin obratlovců (ptáků, savců, plazů) jsou sice po funkční stránce analogické, anatomicky jsou však zároveň i příkladem homologie.

Literatura

  • DVOŘÁK, Petr. Analogie ve filosofii a teologii. Brno: CDK 2007 – 218 s. ; 21 cm ISBN 978-80-7325-115-4
  • HAJN, Petr. Analogie jako právní institut a jako způsob usuzování: Několik poznámek k analogii v právu (nejen) správním. Právník, Praha: Academia, 2003, Roč. 142, č. 2, 121 s. ISBN 9788086715704, ISSN 0324-7007
  • HARVÁNEK, Jaromír. Teorie práva / Jaromír Harvánek a kolektiv autorů; Masarykova univerzita. 1998. 228 – 229 s. ISBN 9788086715704, ISBN 80-210-1791-0
  • PRZYWARA, Erich. Analogia entis. Olomouc: Refugium Velehrad-Roma, 2007 – 291 s. ; 22 cm ISBN 978-80-86715-70-4
  • STACHOVÁ, Jiřina (vyd.). Model a analogie ve vědě, umění a filozofii: sborník příspěvků. Praha: Filosofia, 1994 – 317 s. ISBN 80-7007-059-5

Související články

Externí odkazy