Amorejská dynastie

V tomto článku podrobně prozkoumáme fascinující svět Amorejská dynastie. V průběhu historie hrál Amorejská dynastie zásadní roli ve společnosti a významně ovlivňoval různé aspekty každodenního života. Od jeho počátků až po jeho význam dnes se ponoříme do jeho složitosti, jeho přínosu a jeho vlivu v různých oblastech. Prostřednictvím komplexní analýzy objevíme mnoho aspektů Amorejská dynastie a jak utvářela naše vnímání a chápání světa kolem nás. Od svého vlivu na kulturu až po dopad na vědu je Amorejská dynastie nadále velmi zajímavé a důležité téma, které si zaslouží podrobné prozkoumání.

Rozsah Byzantské říše na konci vlády amorejské dynastie

Členové amorejské dynastie (také amorijské či fryžské) vládli Byzantské říši v letech 820 až 867. Dynastie pocházela z města Amorion ve Frýgii.

Vláda

Poslední císař amorejské dynastie Michael III. řečený Opilec

V době panování amorejských císařů byly ukončeny náboženské dogmatické spory ohledně uctívání ikon, jež delší dobu působily neblahým způsobem na byzantskou vnitropolitickou situaci[zdroj?] a které byly nakonec vyřešeny ve prospěch ikonodulie (uctívání obrazů).[1] V Byzanci začalo v této době docházet k sociálním změnám, jejichž důsledkem započala koncentrace velkého pozemkového majetku v rukou jednoho vlastníka[zdroj?]. Začala se tak vytvářet vedle byrokratického aparátu druhá stále mocnější složka společnosti a tou byli byzantští feudálové neboli dynatoi - mocní. Již během vlády prvního amorijského císaři ale Byzanc utrpěla několik ztrát. Arabové se roku 826 zmocnili Kréty a o rok později padla i Sicílie. Zároveň také došlo k prvnímu vážnější konfliktu se západní církví a to mezi patriarchou Fotiem a papežem Mikulášem I. To vedlo nejen k ochladnutí vztahů mezi Konstantinopolí a Římem, ale též k značné rivalitě. Během vlády posledního císaře Michaela byli také mimo jiné vysláni soluňští bratři Konstantin a Metoděj na misii do Velkomoravské říše. Konec dynastie nastal zavražděním císaře Michaela a nástupem Basilea I. z makedonské dynastie.[2]

Seznam císařů

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Literatura

Reference

  1. ↑ Hradečný, Pavel a kol. Dějiny Řecka. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1988. str. 140
  2. ↑ HARENBERG, B., Kronika Lidstva, Fortuna Print, Bratislava 1992,str.260
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.