V tomto článku prozkoumáme dopad Alice z Thouars na různé aspekty dnešní společnosti. Od svého vlivu v kulturní oblasti až po dopad na globální ekonomiku se Alice z Thouars stala dnes velmi aktuálním tématem. Na těchto stránkách budeme analyzovat různé perspektivy, které existují na Alice z Thouars, stejně jako výzvy a příležitosti, které představuje pro budoucnost. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se snažíme nabídnout komplexní pohled na Alice z Thouars a jeho roli v moderním světě.
Alice z Thouars | |
---|---|
bretaňská vévodkyně | |
![]() Alice na vitráži v Chartres | |
Narození | 1200 Bretaň |
Úmrtí | 21. října 1221 Nantes |
Pohřbena | klášter Villeneuve |
Manžel | Petr I. Bretaňský |
Potomci | Jan I. Bretaňský Jolanda z Dreux Artur |
Dynastie | Thouars |
Otec | Vít z Thouars |
Matka | Konstancie Bretaňská |
Příbuzní | Eleonora Anglická, Matilda of Brittany, Artur I. Bretaňský, Kateřina z Thouars a Margaret of Thouars (sourozenci) Alix Bretaňská a Jan II. Bretaňský (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alice z Thouars (bretonsky Alis Breizh, francouzsky Alix de Thouars, 1200 – 21. října 1221) byla bretaňská vévodkyně.
Alicina matka Konstancie byla po smrti svého otce Conana IV. dědičkou Bretaně a velice žádanou partií. Alice se narodila z třetího manželství své matky s Vítem z Thouars a matka záhy po porodu zemřela.[1] Nevlastními sourozenci byli Artur a Eleonora, kteří se stali oběťmi války o dědictví po strýci Richardovi Lví srdce. Roku 1202 byli po bitvě u Mirabeau zajati. Artur byl pravděpodobně zavražděn druhým strýcem Janem Bezzemkem[2] a Eleonora mnoho let vězněna.[3]
Bretaňští baroni po Arturově smrti uznali dědická práva malé Alice a Vít z Thouars se stal regentem až do roku 1206, kdy regentství převzal francouzský král Filip II. Roku 1213, krátce po otcově smrti, byla mladičká Alice za horlivé podpory bretaňské šlechty[4] provdána za Petra z Dreux, králova bratrance. Ženich byl mladším synem z boční linie Kapetovců a sňatek s bretaňskou dědičkou byl zásahem štěstěny. Z manželství se narodily tři děti a narození toho posledního zaplatila Alice životem. Z posledních let manželství[5] pochází zpodobnění Petra, Alice a obou starších dětí na vitrážích jižní rozety v katedrále Notre-Dame v Chartres, kterou Petr financoval.[6]
Svému vévodství Alice fakticky nikdy nevládla. Byla pohřbena po boku svých rodičů v klášteře Notre-Dame Villeneuve u Nantes. Ovdovělý Petr se stal poručníkem malého Jana, budoucího bretaňského vévody.[7]