Algické jazyky
V článku o Algické jazyky budou prozkoumány různé aspekty související s tímto tématem. Význam Algické jazyky v našem současném světě bude podrobně analyzován od jeho původu až po jeho současné implikace. Budou řešeny různé perspektivy a budou prezentovány relevantní údaje, které čtenáři umožní lépe porozumět významu Algické jazyky v naší společnosti. Kromě toho budou zkoumány možné budoucí dopady Algické jazyky a diskutována možná řešení nebo alternativní přístupy k řešení tohoto problému. Tento článek bude sloužit jako kompletní průvodce, jak důkladně porozumět Algické jazyky a jeho dopadu na naše životy.
| Algické jazyky | |
|---|---|
 Rozšíření algických jazyků v předkoloniálním období | |
| Rozšíření | Východní a střední Kanada, severovýchodní, střední a západní USA |
| Počet mluvčích | 200 000 |
| Počet jazyků | 14 živých jazyků, 16 známých vymřelých |
| Klasifikace |
|
| Dělení | |
| |
Algické nebo alžské jazyky jsou velkou rodinou indiánských jazyků Severní Ameriky. Zahrnují především tradiční rodinu algonkinských jazyků na severovýchodě kontinentu a dva osamocené jazyky tichomořského pobřeží: jurok (Yurok, Weitspekan) a dnes již vymřelý wijot (Wiyot, Wishosk).
Spolu s jazyky muskogí a osamocenými jazyky tonkawa a atakapa bývá spojována do makro-algonkinského jazykového kmene.
Kromě několika málo jazyků, jejichž počet mluvčích roste, je většina algických jazyků v kategorii vymírajících, které se již nepředávají do další generace. Mezi nejrozšířenější algické jazyky patří především kríjština, která je zároveň jedním z nejrozšířenějších severoamerických indiánských jazyků vůbec.
Dělení
- Wijot (†)
- Jurok
- Algonkinské jazyky
- Arapažština (Wyoming, Oklahoma, asi 1000 mluvčích včetně atsinštiny, která bývá považována za její dialekt)
- Černonožština (Montana, Alberta, 5 000 mluvčích)
- Šajenština (Montana, Oklahoma, 1700 ml.)
- Kríjština (východní Kanada, 117 000 mluvčích)
- Foxština
- Menominí (oblast Velkých jezer)
- Miamština (†)
- Odžibvejština (jižní Ontario, 78 000 mluvčích)
- Potawatomi
- Šóný
- východoalgonkinské jazyky
- Východní abenakština (†)
- Ečemin (†)
- "Loup A" (†)
- "Loup B" (†)
- Mohykánština (†)
- Melisít
- Mesečusečtina (†)
- Mikmakština (východní Kanada a sv. USA, 11 000 mluvčích)
- Moheganština (†)
- Mansíjština
- Nentikokština (†)
- Neredženset (†)
- Pemliko (†)
- Pouheten (†)
- Kiripíjština (†)
- Šainkokština (†)
- Anemi (†)
- Západní ebnekština
Algická slova v evropských jazycích
Vzhledem k tomu, že indiáni, hovořící algickými jazyky, např. Moheganové, Lenapové, Abenakiové či Mikmakové obývali východní pobřeží Severní Ameriky, dostali se do styku s evropskými kolonisty jako první severoameričtí indiáni. Právě proto bylo mnoho algických slov přejato do slovní zásoby evropských jazyků (angličtiny a francouzštiny). Některá algická slova se vžila natolik, že je běloši začali používat v souvislosti se všemi indiány, i když se jednalo o kmeny, hovořící jinými než aglickými jazyky. Takovým případem jsou např. slova squaw, tomahavk, vigvam, mokasíny, totem, pemikan nebo Manitou. Algického původu jsou i jména některých severoamerických rostlin: hickory, sasafras, i živočhců: wapiti, karibu, opossum, skunk, čipmank nebo mink. K algickýcm slovům, která v evropských jazycích zcela změnila význam patří např. tobogán, což bylo původně označení pro ploché sáně, podobné bobům. Také mnoho místních názvů ve Spojených státech a Kanadě má algický původ, např. Massachusetts, Connecticut, Kentucky, Ohio, Saskatchewan, Manitoba, Chicago, Manhattan, Ottawa, Mississippi, Missouri a mnoho dalších.
Odkazy
Související články
- Seznam jazykových rodin
- Seznam jazyků (podle rodin)
- Seznam jazyků (podle abecedy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Algické jazyky na Wikimedia Commons
