Alfred von Ziegler

Alfred von Ziegler
Velitel 2. armádního sboru ve Vídni
Ve funkci: 1912 – 1914
Předchůdce	Mansuet Versbach
Nástupce	Blasius von Schemua
Velitel 6. armádního sboru v Košicích
Ve funkci: 1910 – 1912
Předchůdce	Johann Mörk von Mörkenstein
Nástupce	Svetozar Borojević von Bojna
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	generál pěchoty (1910), polní podmaršál (1905), generálmajor (1900)
Narození	28. srpna 1854 Sibiu
Úmrtí	21. února 1921 (ve věku 66 let) Vídeň
Příbuzní	Emil von Ziegler (bratr)
Commons	Alfred von Ziegler
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alfred von Ziegler (německy Friedrich Alfred Ritter von Ziegler) (28. srpna 1854 Sibiu – 21. února 1921 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. V armádě sloužil od roku 1874, vystřídal několik posádek a uplatnil se také jako štábní důstojník. V roce 1910 dosáhl hodnosti generála pěchoty, poté byl velitelem 6. armádního sboru v Košicích (1910–1912) a nakonec velitelem 2. armádního sboru ve Vídni (1912–1914).

Pocházel z rodiny připomínané od 17. století v Sedmihradsku, byl vnukem Johanna Daniela Zieglera (1777–1854), starosty v Sibiu, povýšeného v roce 1850 do šlechtického stavu. Alfred se narodil jako starší syn finančního úředníka Friedricha Wilhelma Zieglera.^[1] Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a jako poručík nastoupil v roce 1874 službu u pěšího pluku č. 49. Postupoval v hodnostech (nadporučík 1879, kapitán 1881, major 1892), mezitím sloužil mimo jiné u generálního štábu ve Vídni a od roku 1894 byl šéfem štábu 6. armádního sboru v Košicích. V hodnosti plukovníka byl v roce 1895 povolán znovu do Vídně ke generálnímu štábu.^[2]

V roce 1900 dosáhl hodnosti generálmajora a následně se stal velitelem 68. pěší brigády v Hranicích, od roku 1903 velel 55. pěší brigádě v Terstu.^[3] V roce 1905 byl povýšen na polního podmaršála a stal se velitelem pěchotní divize v Budapešti.^[4] V roce 1910 byl jmenován generálem pěchoty^[5] a obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.^[6] V letech 1910–1912 byl velitelem 6. armádního sboru v Košicích^[7] a nakonec v letech 1912–1914 velitelem 2. armádního sboru ve Vídni.^[8][9] K datu 1. května 1914 byl penzionován. Na začátku první světové války byl znovu povolán do aktivní služby, kvůli onemocnění ale ještě v roce 1914 odešel znovu do soukromí. Žil ve Vídni, kde po roce 1915 převzal péči o početnou rodinu svého předčasně zemřelého bratra Emila.^[10] Ze seznamu důstojníků byl formálně vyřazen k datu 1. ledna 1919.^[11]

Během vojenské služby obdržel řadu ocenění, byl rytířem Leopoldova řádu, nositelem Řádu železné koruny III. třídy, držitelem Vojenského záslužného kříže, Vojenské záslužné medaile a Vojenského jubilejního kříže. Od zahraničních panovníků získal velkokříž Řádu rumunské koruny a pruský Řád koruny III. třídy.^[12] Od roku 1912 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 60.^[13][14]

Jeho mladší bratr Emil von Ziegler (1861–1915) byl také generálem rakousko-uherské armády, za první světové války bojoval na východní frontě a zemřel na choleru jako velitel 18. armádního sboru.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Alfred von Ziegler na Wikimedia Commons
• Profesní biografie Alfreda von Zieglera in: Österreichische Staatsarchiv