Akçe
V dnešním světě je Akçe téma, které nabylo na aktuálnosti a upoutalo pozornost mnoha. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu ve vědecké oblasti nebo jeho významu v historii, Akçe vyvolal hluboký zájem v různých sektorech. Tento jev vyvolal rozsáhlou debatu a podnítil četná zkoumání při hledání lepšího pochopení jeho důsledků. Vzhledem k tomu, že se Akçe neustále vyvíjí, je důležité důkladně analyzovat jeho dopad a prozkoumat jeho potenciální důsledky. V tomto článku dále prozkoumáme dnešní roli Akçe a budeme řešit její význam v různých kontextech.
Akçe (vyslov: akče) byla stříbrnou mincí v Osmanské říši – hlavní platební jednotkou. Zavedena byla osmanským sultánem Osmanem I. s obsahem stříbra 2,9 gramů, inspirována mincí (byzantských) císařů trapezuntských Komnenovců, která se jmenovala aspron (řecky „ἄσπρον" – bílý).
Tři akçe měly stejnou hodnotu jako jeden para. Sto dvacet akçí mělo stejnou hodnotu jako jeden kuruş. Později se kuruş stal hlavní jednotkou a nahradil akçe.
Sulejmanova mešita v Istanbulu měla stát okolo 59 milionů akçí, když byla roku 1550 postavena. Tato částka měla mít stejnou hodnotu jako 700 000 dukátů ve zlatě (pravděpodobně benátských).
V roce 1454 Mehmed II. (1451–1481) zavedl novou jednotku, altun: 1 altun byl roven 60 akçím. V roce 1700 měl 1 altun hodnotu 300 až 400 akçí. Podle měnové reformy Ahmeda III. (1703–1730), 1 akçe měla hodnotu 3 para a v roce 1700 stěží 0,1 para.
Za vlády Mahmuda II. (1808–1839), když byly akçe naposledy raženy, byly již devalvovány natolik, že jejich obsah stříbra nebyl větší než 0,01 g stříbra – tak málo, že byly demonetizovány (neobsahovaly drahý kov).
Roku 1843 byl stříbrný kuruş připojen zlatou lirou do bimetalického systému. Nyní je turecká lira nahrazena novou tureckou lirou (Yeni Türk Lirası).
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Akçe na anglické Wikipedii a Akçe na francouzské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Akçe na Wikimedia Commons
