V dnešním světě se Adam Hanka stalo tématem velkého významu a zájmu. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho důležitosti v historii, jeho vlivu na populární kulturu nebo jakémukoli jinému aspektu, díky kterému vyniká, Adam Hanka je téma, které si zaslouží být prozkoumáno do hloubky. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Adam Hanka, analyzujeme jeho různé aspekty a objevíme jeho význam v současném kontextu. Od svého vzniku až po svou relevanci dnes je Adam Hanka tématem, které nikdy nepřestane fascinovat odborníky i fanoušky. Připojte se k nám na této cestě objevování a učení o Adam Hanka.
| Adam Hanka | |
|---|---|
| 1. předseda Volt | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 14. července 2022 | |
| Předchůdce | subjekt vznikl |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Volt (od 2022) |
| Narození | 27. února 1989 (36 let) |
| Sídlo | Praha 6 |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Adam Hanka (* 27. února 1989) je český matematik, odborník na umělou inteligenci, spoluzakladatel a předseda politické strany Volt Česko a její lídr do voleb do Evropského parlamentu v roce 2024.
Adam Hanka se narodil v roce 1989. V průběhu studia na libereckém gymnáziu strávil rok na střední škole v německém Brandenburgu. Mezi lety 2009 a 2013 studoval na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy obor Computer Science and Programming. Poté pokračoval na Institutu Maxe Plancka pro Informatiku a v letech 2013–2015 studoval na Sárské univerzitě v německém Saarbrückenu magisterský obor vizuální informatika.[1]
Během studia pracoval Adam Hanka jako programátor a výzkumník v oboru strojového učení, umělé inteligence a vizuální informatiky pro německý startup IT Inkubator GmbH. Po přesunu do Prahy v roce 2016 začal pracovat pro firmu Avast Software. Od roku 2018 pracuje ve firmě Creative Dock, kde dnes zastává funkci Head of Data and AI a věnuje se inovačním projektům.[2][3]
Mezi lety 2007 a 2020 působil v neziskové dobrovolnické organizaci AFS Mezikulturní programy, kde se zabýval především vzděláváním a rozvojem dobrovolnické komunity, později vedl tým školitelů a mezi lety 2017–2019 byl členem správní rady národní organizace AFS Mezikulturní programy, o.p.s.[4][5]
V březnu 2019 se Adam Hanka připojil k hnutí Volt Europa, které vzniklo v reakci na rostoucí populismus v evropské politice. V České republice nejprve založil Volt jako sdružení, jehož primárním cílem byl sběr podpisů a příprava založení politické strany. Spolu s Lucií Michel Lekešovou a Janem Klátilem založili 29. června 2022 Volt Česko jako politickou stranu registrovanou podle zákonů České republiky.[6]
V roce 2022 se Adam Hanka zúčastnil voleb do Zastupitelstva hl. m. Prahy jako vedoucí kandidát Volt Česko.[7]
V listopadu 2023 byli Adam Hanka společně s Barborou Hrubou zvoleni do čela kandidátky Volt Česko pro volby do Evropského parlamentu v roce 2024.[8] Nakonec ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024 kandidoval z pozice člena strany Volt na 3. místě kandidátky uskupení „SEN 21 a Volt Česko“. Uskupení však získalo pouze 0,33 % hlasů a zvolen tak nebyl.[9][10]
Hanka věří v silnou občanskou společnost a je přesvědčen, že hlubší evropská integrace je nezbytná pro řešení mezinárodních problémů 21. století, jako jsou např. ochrana klimatu, digitalizace nebo ochrana lidských práv.[11] Jeho hlavními politickými tématy jsou vzdělávání, transformace na uhlíkově neutrální ekonomiku a podpora inovací a technologického rozvoje.[12]
Adam Hanka prosazuje zrušení práva veta při hlasování v Evropské radě, aby se zabránilo vydírání Evropské unie jednotlivými členskými státy.[13] Volá po reformě Evropské unie a její federalizaci, vytvoření společné obranné politiky a Evropské armády.[14] Požaduje co nejrychlejší vstup České republiky do eurozóny.
Hanka považuje rozvoj umělé inteligence a jazykových modelů v Evropě za zásadní pro budování evropské suverenity a zdůrazňuje, jak je důležité, aby tyto modely odpovídaly evropským hodnotám.[15] K tomu je nezbytné, aby k jejich vývoji byly použity adekvátní data, na kterých se jazykové modely “učí”.[16] Zdůrazňuje také, že při vývoji musí být dostatečně kladen důraz na etický rozměr.[3][17] Kritizuje Evropskou unii za dosavadní nedostatečnou aktivitu v této problematice a požaduje vytvořit formu evropské spolupráce po vzoru CERN nebo Agentury EU pro Kosmický program (EUSPA).[16]