V dnešním článku prozkoumáme fascinující svět Adam (dělostřelecká tvrz). Ať už máte zájem porozumět více o jeho dopadu na naše životy, objevit jeho původ nebo se dozvědět nové trendy kolem Adam (dělostřelecká tvrz), tento článek má vše, co potřebujete. Ponořte se na cestu, která vás provede historií, vývojem a nejnovějšími zprávami souvisejícími s Adam (dělostřelecká tvrz). Připravte se na objevování cenných a překvapivých informací, díky kterým uvidíte Adam (dělostřelecká tvrz) ze zcela nové perspektivy. Tohle nemůžete ztratit!
Adam | |
---|---|
![]() Dělostřelecký srub K-S 43 Veverka | |
Základní údaje | |
Umístění tvrze | nad Mladkovem v Orlických horách |
Zeměpisné souřadnice | 50°6′43,82″ s. š., 16°36′19,01″ v. d. |
Zkratka tvrze | Am |
Jiné názvy | Adamsberg |
Vedení tvrze | |
Velitel tvrze | pplk. pěch. Antonín Kostrhún |
Nadřízené ŽSV | ŽSV Králíky |
Plánovaný počet osádky | 611 mužů |
Výstavba | |
Stavební firma | Ing. Kapsa a Müller |
Zahájení výstavby | 10. srpna 1936 |
Smrtelných úrazů | 1 |
Stav výstavby 30. září 1938 | dokončena nevyzbrojena |
Objekty tvrze | |
K-S 39 Hodek - pěchotní srub K-S 40 U háječku - pěchotní srub K-S 41 Pod vrškem - pěchotní srub K-S 42 Trigonometr - dělostřelecká věž K-S 43 Veverka - dělostřelecký srub K-S 43a Na sekyře - vchodový objekt K-S 44 Za větrem - minometná věž K-S 45 Jabůrek - dělostřelecký srub |
Dělostřelecká tvrz Adam je jedna z nejvíce dokončených tvrzí československého opevnění, které bylo budováno v letech 1935-1938 na hranicích s Německem a Maďarskem jako reakce na jejich nepřátelskou politiku. Tento vojenský objekt se nachází na území obce České Petrovice v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji, zhruba dva kilometry západně od česko-polského hraničního přechodu Mladkov-Petrovičky / Kamienczyk.[1]
Z 16 plánovaných dělostřeleckých tvrzí byla rozlohou nejmenší. Na tvrzi mělo být umístěno 8 srubů:
Z těchto objektů se nepodařilo stavebně započít pouze minometnou věž. V září roku 1938 byla tvrz po stavební části téměř dokončena, avšak scházely především hlavní dělostřelecké zbraně, které se z důvodu zpoždění ve vývoji a výrobě do žádného z dělostřeleckých objektů v československém pohraničí nedostaly. Nebyla instalována ani dělostřelecká otočná a výsuvná věž, čímž se objekt stal nebojeschopný a vzhledem ke svému specifickému poslání nemohl být vyzbrojen ani nouzově.
Chybějící dělostřelecká výzbroj však byla provizorně řešena alespoň u dělostřeleckých srubů, a to pomocí zastaralých horských kanónů vz. 15 ráže 7,5 cm umístěných po třech v dřevěných přístřešcích před sruby. V případě K-S 43 byly situovány hned před ochranný příkop a před nepřátelským pozorováním je chránila dřevěná konstrukce připomínající z dálky stodolu. U druhého dělostřeleckého srubu, vzhledem k složité situaci na staveništi před ním, nebylo možné umístit nouzovou dělostřeleckou výzbroj přímo k němu, a proto se postavení trojice horských kanónů nalézalo o několik stovek metrů dále v prostoru mezi pevnůstkami č. 235 a 236 druhého sledu lehkého opevnění.