Aachenosaurus
V tomto článku podrobně prozkoumáme téma Aachenosaurus, které je dnes nanejvýš důležité. V průběhu historie byl Aachenosaurus klíčovým bodem zájmu a debat, který ovlivnil různé oblasti společnosti, politiky, kultury a vědy. Ponoříme se do jeho původu, jeho vývoje v čase a jeho dopadu na dnešní svět. Prostřednictvím komplexní analýzy objevíme mnoho aspektů a perspektiv obklopujících Aachenosaurus, stejně jako důsledky, které má pro budoucnost. Tento článek se snaží nabídnout komplexní a obohacující vizi Aachenosaurus, aby čtenář mohl pochopit jeho důležitost a být si vědom nejnovějších pokroků a debat souvisejících s tímto tématem.
Aachenosaurus („ještěr z Cách“) je jméno, přisouzené fosiliím, objeveným v roce 1888 v Moresnet (tehdy neutrální území mezi Belgií a Německem). Objevitel Gerard Smets se domníval, že jde části čelistí hadrosaurida (býložravého kachnozobého dinosaura) o délce asi 4 až 5 metrů. Jak se však později ukázalo, jedná se pouze o zbytky prokřemenělého fosilního dřeva. Stáří činí asi 84 milionů let, což odpovídá období svrchní křídy. Gerard Smets se pokoušel prosadit svoji verzi vysvětlení původu zkamenělin (za pomoci mikroskopických obrazů), byl však dvakrát usvědčen z omylu a nakonec se zostuzen stáhl do soukromí.
Podobná situace je také s domnělým rodem sauropodního dinosaura, popsaného roku 1941 německým paleontologem Friedrichem von Huenem pod jménem Succinodon putzeri. Ve skutečnosti se jednalo o kus zkamenělého dřeva s otvory vytvořenými plži.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ SOCHA, Vladimír. Úzká čelist z válečného Polska. DinosaurusBlog.com . 1. června 2020. Dostupné online. (česky)
Literatura
- Smets, G. (1888). Notices palaeontologiques. Ann. Soc. Science Brussels (Bulletin de la société Belge de Géologie de Paléontologie & D'Hydrologie). 12 (2): 193-214.
