V tomto článku prozkoumáme téma 2. tisíciletí př. n. l. do hloubky a zaměříme se na jeho význam v dnešní společnosti a jeho význam v různých oblastech. 2. tisíciletí př. n. l. se stal tématem rostoucího zájmu, protože jeho dopad zasahuje do různých oblastí znalostí a každodenního života. Na těchto stránkách budeme analyzovat hlavní charakteristiky 2. tisíciletí př. n. l., stejně jako jeho vývoj v čase a jeho vliv v různých kontextech. Prostřednictvím komplexního přístupu se pokusíme poskytnout panoramatický pohled na 2. tisíciletí př. n. l., prozkoumáme jeho mnoho aspektů a jeho relevanci dnes.
2. tisíciletí př. n. l. představovalo chaotické období doprovázené četnými konflikty mezi jednotlivými státy. Po rozpadu Sumeru kolem roku 2000 př. n. l. začalo vleklé soupeření mezi Asyřany a Babylóňany. Jednou z mála vzkvétajících říší byla v první polovině tisíciletí Střední říše v Egyptě. Kolem roku 1400 př. n. l. skončila sláva mínojské civilizace na Krétě, kdy ji dobyli Mykéňané ze severu.
Lidé zjistili možnosti využití měděné rudy a její kombinace s cínem. Vyrobili kujný a dostatečně pevný kov – bronz. To byl začátek doby bronzové. První polovina tisíciletí je charakterizována kulturou únětickou. Kolem roku 1500 př. n. l. na území Česka z jihozápadu (na rozdíl od běžných zvyklostí) dorazili lidé mohylových kultur, které se od roku 1200 př. n. l. prolínají s kulturou popelnicových polí, resp. knovízskou kulturou.
Tehdejší domy měly kůlovou konstrukci a sedlovou střechu nebo valbovou střechu. Prostor mezi kůly byl vyplněn proutím a opatřen hlinkovým nátěrem. Většina domů byla nadzemní s půdorysem obvykle 5 × 8 až 12 m. Zřídka byly částečně zahloubeny, ovšem s menšími rozměry (max. 4 × 5 m). Vznikaly zemědělské osady.[zdroj?!]