V dnešním světě je Žluťásek barvoměnný tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už díky svému dopadu na společnost, historickému významu nebo vlivu na každodenní životy lidí, Žluťásek barvoměnný se dokázal stát opakujícím se tématem konverzací, debat a diskuzí ve všech oblastech. Díky neustálé přítomnosti v médiích a sociálních sítích se Žluťásek barvoměnný podařilo překročit hranice a kultury a vzbudit zájem a obavy u lidí všech věkových kategorií a podmínek. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad a důležitost Žluťásek barvoměnný a analyzujeme jeho důsledky a význam v současné společnosti.
![]() | |
---|---|
![]() žluťásek barvoměnný | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
Třída | hmyz (Insecta) |
Podtřída | Pterygota |
Řád | motýli (Lepidoptera) |
Čeleď | běláskovití (Pieridae) |
Podčeleď | žluťásci (Coliadinae) |
Rod | žluťásek (Colias ) Fabricius |
Binomické jméno | |
Colias myrmidone (Esper, 1780) | |
Poddruhy | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone) je celosvětově ohrožený[1] motýl z čeledi běláskovitých. Nachází se v lokalitách v západní Asii, jižním Rusku, na Ukrajině, v Rumunsku, od Maďarska po Rakousko a v pohoří Jura poblíž Regensburgu v Německu. Slovenské jméno motýla je žltáčik zanoväťový.
V České republice se motýl nacházel v CHKO Bílé Karpaty při hranicích se Slovenskem. Poslední dva exempláře se v České republice vyskytly v roce 2006. V současné době (2010) je motýl v České republice považován za vyhynulý druh.[1]
Žluťásek barvoměnný je evropský endemit a je druhem členité lesostepní krajiny. Vyhynutí nesouviselo s klimatem, ale s proměnou krajiny a nevhodnou péčí o stanoviště. Druh je fylogeneticky mladý, s klimatickým optimem v interglaciálech včetně současného. Podle modelů klimatické změny pro něj zůstane území ČR klimaticky vhodné.[2]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Colias myrmidone na anglické Wikipedii.