V dnešním světě se Židovský hřbitov v Holešově stalo tématem velkého zájmu a významu. Dopad Židovský hřbitov v Holešově je stále patrnější v mnoha oblastech života, od technologie po politiku, kulturu a společnost obecně. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Židovský hřbitov v Holešově a jeho vliv na různé aspekty naší každodenní reality. Od jeho počátků až po současný vývoj budeme analyzovat, jak Židovský hřbitov v Holešově utvářel svět, ve kterém žijeme, a jak v tom bude pokračovat i v budoucnu. Prostřednictvím hloubkové analýzy a kritické reflexe se snažíme osvětlit důležitost a relevanci Židovský hřbitov v Holešově dnes.
Židovský hřbitov v Holešově | |
---|---|
![]() Obřadní síň | |
Lokalita | |
Stát | ![]() |
Kraj | Zlínský |
Okres | Kroměříž |
Obec | Holešov |
Zeměpisné souřadnice | 49°20′8,14″ s. š., 17°34′35,36″ v. d. |
Specifikace | |
Náboženství | judaismus |
Výstavba | 15. století |
Rozloha | 8 190 m² |
Odkazy | |
Kód památky | 30058/7-5952 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Židovský hřbitov v Holešově byl založen v druhé polovině 15. století.[1] Hřbitov je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]
Je situován severně od holešovské židovské čtvrti, asi 300 m severozápadně od náměstí Dr. E. Beneše mezi ulicemi Hankeho a U Rusavy. Vstup je z Hankeho ulice, z bývalého předměstí Novosady.[3] Vedle vstupu na hřbitov je obřadní síň, postavená v roce 1903 v historizujícím stylu. Nad portálem je hebrejský nápis ze Starého zákona (Pán usmrcuje a obživuje, nechá sestoupit do Šeolu, i vystoupit).[1] Na stěnách jsou tři velké dřevěné desky s liturgickými modlitbami a pamětní desky se jmény holešovských Židů padlých a umučených ve válkách a osobností, které se zasloužily o výstavbu obřadní síně.
Na ploše 8 190 m² se dochovalo přes 1 500 náhrobních kamenů (macev) s nejstarším čitelným z roku 1647,[3] mezi nimiž je řada cenných náhrobků barokního a klasicistního typu.[1] Mnoho nejstarších náhrobků bylo zničeno při povodni v roce 1686.[3]
V západní části židovského hřbitova se nachází takzvaný rabínský pahorek či rabínský okrsek[1] s hroby zdejších rabínů. Mezi nimi je nejznámější tumba rabbiho Šabtaje ben Me’ir ha-Kohena (1621–1663) zvaného Šach, postavená v roce 1817 a několikrát obnovovaná,[3] kterou každoročně navštěvují stovky ortodoxních Židů z celého světa. V obřadní síni z roku 1903 je pamětní deska se jmény 250 obětí holokaustu ze zdejší oblasti.[3]
Na hřbitově jsou pochovány i dvě oběti holešovského pogromu, k němuž došlo ve zdejším židovském ghettu 3. a 4. prosince 1918.[4] Vojáci nově vznikající Československé armády a katolické holešovské obyvatelstvo tehdy vyplenili veškeré židovské domácnosti, a na dvou místech byly založeny i požáry. Vojáci v rámci rabování zabili Hermanna Grünbauma a Huga Grätzera (Grätzera zastřelili, Grünbauma probodli bajonetem), shodou okolností jejich bývalé spolubojovníky, kteří se také nedávno vrátili z bojů v 1. světové válce.[5][6]
Holešovská židovská komunita přestala existovat v roce 1943.[7]