Železniční most v Táboře

V dnešním světě je Železniční most v Táboře nadále relevantním tématem, které ve společnosti vzbuzuje zájem a debatu. S pokrokem technologií a globalizací převzal Železniční most v Táboře zásadní roli v každodenním životě lidí. Od svého dopadu na ekonomiku až po vliv na mezilidské vztahy se Železniční most v Táboře stal opakujícím se tématem konverzací v různých oblastech. V průběhu historie se Železniční most v Táboře vyvíjel a přizpůsoboval politickým, společenským a kulturním změnám a generoval širokou škálu pohledů a názorů na tuto záležitost. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Železniční most v Táboře a analyzujeme jeho důležitost a dopad na dnešní společnost.

železniční most v Táboře
Základní údaje
KontinentEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajJihočeský
OkresTábor
MěstoTábor
PřesLužnice, Na Bydžově a Údolní
Otevřen21. června 1903
Souřadnice49°24′28,64″ s. š., 14°40′12,83″ v. d.
Parametry
Materiálocel
Délka174 m
Mapa
Map
Další data
Kód památky106963 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Letecký pohled na údolí řeky Lužnice s železničním mostem na trati Tábor – Bechyně

Železniční most je ocelový most přes Lužnici v Táboře, který se nachází na železniční trati Tábor – Bechyně, první elektrizované železnici v Česku, 1,2 km od výchozí stanice.

Historie

Již na sklonku 19. století probíhala jednání o nutnosti a výhodách vybudování železničního spojení města Tábora s Bechyní (případně spojit až Týn nad Vltavou a Vodňany); v roce 1896 rozhodl sněm království Českého převzít záruku za stavbu dráhy z Tábora do Bechyně. V té době podnikal pokusy s elektrickým pohonem na železnici František Křižík. Na základě úspěšných zkoušek vydalo Ministerstvo dopravy 4. září 1901 stavební povolení k výstavbě trati Tábor–Bechyně s elektrickým pohonem. Výstavba trati začala na jaře roku 1902.

Stavba

Největším stavebním objektem celé trasy bylo přemostění údolí řeky Lužnice v Táboře. S hloubením základů mostu začala firma J. Kubíček a spol. z Prahy-Vinohrad koncem dubna 1902[1] a stavební práce dokončila v listopadu 1902. Následovala montáž železné mostové konstrukce firmou Mostárna bratří Prášilů z Prahy-Libně Na stavbě tratě se podílela také firma B. J. Bruml v Klatovech. Vhodný stavební kámen na mostní pilíře byl těžen v lomech u řeky pod obcí Klokoty. Již po čtrnácti měsících byla celá stavba dokončena, 10. června 1903 proběhla zatěžovací zkouška mostu a 21. června 1903 byl oficiálně zahájen provoz tratě.

Technická data

Po mostě vede jedna kolej. Celý most je 174 m dlouhý, 20 m nad hladinou řeky; má tři klenuté otvory ve zdivu (12 m světlost); kovová konstrukce nad pravým břehem Lužnice (k Táboru) ke zděnému pilíři měří 36 metrů, od pilíře k protějšímu levému břehu 60 metrů. Mostní konstrukce je příhradová poloparabolická s horní mostovkou.

Fotogalerie

  • Trať elektr.železnice Tábor-Bechyně;most přes Lužnici v Táboře, vlevo dozadu směr Větrovy
    Trať elektr.železnice Tábor-Bechyně;most přes Lužnici v Táboře, vlevo dozadu směr Větrovy
  • Část mostní konstrukce u levého břehu, dva oblouky ve zděné části mostu
    Část mostní konstrukce u levého břehu, dva oblouky ve zděné části mostu
  • Detail pilíře u levého břehu
    Detail pilíře u levého břehu
  • Delší (60 m dl.) díl konstrukce mostu–nad tokem řeky k levému břehu
    Delší (60 m dl.) díl konstrukce mostu–nad tokem řeky k levému břehu

Odkazy

Reference

  1. ↑ Fotoreportáž ze stavby mostu a trati – dobové snímky archivu Šechtl a Voseček Tábor

Literatura

  • Národní památkový ústav v Českých Budějovicích, dokumentace památky č. ÚSKP 3 – 5962.

Externí odkazy