V dnešním světě je Ždírnický potok tématem, které upoutalo pozornost lidí ze všech oblastí života. S významným dopadem na společnost, každodenní život a kulturu se Ždírnický potok stal klíčovým tématem dnešní konverzace. Od svého vlivu na způsob, jakým komunikujeme, až po dopad na globální ekonomiku, Ždírnický potok vyvolal vášnivou debatu a řadu rozdílných názorů. V tomto článku do hloubky prozkoumáme dopad Ždírnický potok na naše životy a prozkoumáme jeho důsledky na osobní, sociální a globální úrovni.
Ždírnický potok | |
---|---|
![]() Potok nedaleko ústí | |
Základní informace | |
Délka toku | 14,5 km |
Plocha povodí | 128,8 km² |
Průměrný průtok | 0,54 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-14-01-093 |
Pramen | |
jižně od Adolfova 50°43′31,9″ s. š., 13°54′14,2″ v. d. 750 m n. m. | |
Ústí | |
do Bíliny 50°39′9,4″ s. š., 14°0′24,9″ v. d. 138 m n. m. | |
Protéká | |
![]() | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Bílina | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ždírnický potok patří mezi nejvýznamnější potoky okresu Ústí nad Labem. Je dlouhý 14,5 km[1] a jeho plocha povodí měří 128,8 km².[2]
Pramení jižně od vsi Adolfov nedaleko Rudného vrchu (796 m n. m.) v nadmořské výšce 750 m. Z Krušných hor od úbočí Rudného vrchu stéká tento potok do průmyslového Podkrušnohoří jihovýchodním směrem. Na horním toku se prodírá úzkým řečištěm mezi lesnatými stráněmi, které končí u Žandova, kde zleva přijímá vodu Telnického potoka. Zde se krajina otevírá, místo lesních velikánů se kolem toku objevují vysoké komíny průmyslových podniků. V povodí je však i několik větších vodních ploch. Protéká Žandovem, Chlumcem, Chabařovicemi a ústeckou čtvrtí Předlice. Těsně před Ústím nad Labem ústí zleva na 3,0 říčním kilometru[1] do řeky Bíliny v nadmořské výšce 138 m. Ždírnický potok je jedním z největších potoků Ústecka a též jeden z největších přítoků Bíliny.
Průměrný průtok u ústí činí 0,54 m³/s.[3]