Žďár nad Sázavou (nádraží)

V dnešním světě je Žďár nad Sázavou (nádraží) zajímavé téma, které vzbuzuje zvědavost a pozornost širokého spektra lidí. Ať už pro svou dnešní relevanci, svůj dopad na společnost nebo svou historickou důležitost, Žďár nad Sázavou (nádraží) zaujal představivost jednotlivců všech věkových kategorií a prostředí. Od svého vlivu na populární kulturu až po její význam v akademických nebo vědeckých oblastech je Žďár nad Sázavou (nádraží) i nadále tématem neustálého studia a zájmu. V tomto článku prozkoumáme různé dimenze Žďár nad Sázavou (nádraží), analyzujeme jeho důsledky, jeho vývoj v čase a jeho význam v současném kontextu. Prozkoumáme také různé pohledy na Žďár nad Sázavou (nádraží) a zdůrazníme jeho důležitost a relevanci v různých oblastech studia a praxe.

Žďár nad Sázavou
Nádraží Žďár nad Sázavou
Nádraží Žďár nad Sázavou
StátČeskoČesko Česko
KrajVysočina
MěstoŽďár nad Sázavou
Souřadnice
Žďár nad Sázavou
Žďár nad Sázavou
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice370155
TratěBrno – Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou – Tišnov
Nadmořská výška585 m n. m.
V provozu od1953
Zabezpečovací zařízeníRZZ AŽD 71
Dopravní koleje10 + 1 kusá
Nástupiště (nástupní hrany)3 (5)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaautobus
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaÚschovna zavazadelBezbariérové WCČekárna pro cestujícíBankomatVnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechČD centrumBufet nebo rychlé občerstveníObchody a další službySchodištěVýtahy
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žďár nad Sázavou je železniční stanice ve Žďáru nad Sázavou. Ve stanici se nachází tři nástupiště celkem s pěti nástupištními hranami, stanice se nachází v nadmořské výšce 585 m n. m. Stanice je druhou nejfrekventovanější stanicí v kraji Vysočina v počtu přepravených cestujících (po Havlíčkově Brodu).[zdroj?] Zprovozněna byla v roce 1953 společně s novou tratí Brno – Havlíčkův Brod, kdy sem byla zaústěna i trať z Tišnova přes Nové Město na Moravě. Původní žďárské nádraží, nacházející se 500 m severozápadně od nové stanice, v ulici Strojírenské, bylo nadále dočasně využíváno pro nákladní dopravu a do tamní výtopny zajížděly lokomotivy ke zbrojení.

Popis

Stanice se nachází společně s autobusovým nádražím v poloze mezi širším centrem města a areálem podniku ŽĎAS, jehož vlečka je do stanice zapojena. Staniční budova slouží zároveň jako zázemí autobusového nádraží, které je obsluhováno linkovou autobusovou dopravu (příměstské a dálkové linky) i MHD Žďár nad Sázavou. Stanice je zabezpečena reléovým zabezpečovacím zařízením AŽD 71 se světelnými návěstidly s rychlostní návěstní soustavou. Ke zjišťování volnosti kolejových úseků slouží kolejové obvody, volnost dvojité kolejové spojky na ostrovském zhlaví stanice vyhodnocují počítače náprav.[zdroj?] Stanice je obsazena výpravčím, dozorcem výhybek a operátorem železniční dopravy[zdroj?]. Cestujícím slouží dvě ostrovní nástupiště a jedno nástupiště vnější, které je bezbariérově přístupné z nádražní haly. Přístup na ostrovní nástupiště je umožněn prostřednictvím podchodu a výtahů. Podchod ústí přímo do nádražního vestibulu.[zdroj?]

Doprava

Ve stanici zastavují všechny vlaky osobní dopravy, rychlíky, spěšné vlaky a osobní vlaky (v době výluky trati přes Českou Třebovou ukončené v červnu 2023 vlaky kategorie EuroCity stanici projížděly, všechny expresy dopravce RegioJet zastavovaly). Organizace dopravy v roce 2022 byla taková, že ve stanici osobní vlaky začínaly nebo končily jízdu a tranzitující cestující proto museli přestoupit.

Budova

Nádražní budovu projektoval brněnský architekt František A. Krejčí a byla realizována národním podnikem Pozemní stavby Brno v letech 1963–1964. Výtvarná výzdoba je dílem brněnského výtvarníka Bohumíra Matala. V letech 2011–2012 stanice prošla kompletní rekonstrukcí, v roce 2013 byla dokončena rekonstrukce Autobusového nádraží.[zdroj?]

Tratě

Vlak ve stanici
  • Trať 250 (Praha – Kolín – Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Brno – Břeclav – Kúty) a zpět
  • Trať 256 (Žďár nad Sázavou – Nové Město na Moravě – Bystřice nad Pernštejnem – Tišnov) a zpět

Nástupiště

  • nástupiště I. – obvykle používáno pro spěšné vlaky a osobní vlaky na trati 256
  • nástupiště II. – obvykle používáno pro rychlíky ve směru BrnoPraha, pro osobní vlaky ze směru (Kolín ) – Havlíčkův Brod a zpět
  • nástupiště III. – obvykle používáno pro rychlíky ve směru Praha–Brno, pro osobní vlaky ze směru Křižanov a zpět

Služby

Rozsah poskytovaných služeb pro oblast přepravy cestujících:

  • Ve stanici je elektronický výdej jízdních dokladů
  • Stanice je vybavena pro sluchově postižené
  • Ve stanici je úschovna zavazadel
  • Ve stanici je úschovna kol a půjčovna kol
  • Ve stanici je ČD Centrum
  • Stanice je vybavena mobilní zvedací plošinou k nakládání a vykládání cestujících na vozíku do a z vozu
  • Stanice je přístupná bezbariérově (t.j. přístup z přednádraží do prostoru železniční stanice a na všechna nástupiště pomocí výtahů) včetně bezbariérového WC s náhradním opatřením za pomoci zaměstnance ČD
  • Ve stanici je restaurace, rychlé občerstvení, RELAY, prodejny s různým sortimentem, výdejní zásilkový box

Externí odkazy