Štěpán Ješ

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Štěpán Ješ a analyzujeme jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Od svého vlivu na moderní společnost až po svůj význam v historii, Štěpán Ješ hrál zásadní roli v našem vývoji jako jednotlivců i jako kolektivu. Na těchto stránkách budeme zkoumat jeho vývoj v čase, od jeho počátků až po současnost, a zamyslíme se nad jeho významem v budoucnosti. S multidisciplinárním přístupem přistoupíme k Štěpán Ješ z různých úhlů pohledu a zdůrazníme jeho význam v oblastech, jako je kultura, politika, věda a technologie. Štěpán Ješ je bezpochyby i dnes předmětem zájmu a diskusí a prostřednictvím tohoto článku se hodláme ponořit do jeho významu a významu v dnešní společnosti.

Štěpán Ješ
poslanec Štěpán Ješ
poslanec Štěpán Ješ
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSNS
Narození26. prosince 1895
Tábor
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. prosince 1966 (ve věku 70 let)
Liberec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
DětiJiří Ješ
Helena Ježková (roz.Ješová)
Profesestavební inženýr a politik
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štěpán Ješ (26. prosince 1895 Tábor[1] – 3. prosince 1966 Liberec[2]) byl český a československý inženýr a stavební podnikatel, politik, člen Československé strany národně socialistické, za kterou byl po válce poslancem Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění, po roce 1948 pronásledovaný komunisty.

Biografie

Působil jako inženýr a stavební podnikatel. V roce 1928 založil spolu s Jaroslavem Brázdilem stavební firmu Ing. Brázdil & Dr. Ješ, která postavila četné významné budovy (například hvězdárna v Ondřejově, Národní technické muzeum v Praze, vilová čtvrť Barrandov, obloukový silniční most v Táboře). V létě roku 1939 začala firma rovněž s výstavbou obloukového mostu přes údolí Želivky u obce Píšť, který měl být součástí budované dálnice Praha - Brno. Akce byla roku 1942 zastavena a stavba zůstala jen torzem, které bylo až v 70. letech začleněno do dálničního tělesa, byť s novou mostovkou.[3] Za první republiky se angažoval v okruhu časopisů Přítomnost a Demokratický střed.[4]

V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za národní socialisty. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění. Vedl technický výbor parlamentu.[5][6][7] Zasedal v Ústřední plánovací komisi, která připravovala Dvouletý hospodářský plán.[8]

Jeho synem byl novinář a rozhlasový redaktor Jiří Ješ.[9] Po únorovém převratu v roce 1948 byla rodina pronásledována.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Tábor
  2. ↑ Štěpán Ješ . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  3. ↑ Ing. Brázdil & Dr.Ješ . dalnice.com . Dostupné online. 
  4. ↑ KOUTEK, Ondřej: ŘÍKALI MU PAVEL SVATÝ Osudy úředníka, politika a politického vězně Prokopa Drtiny . abscr.cz . Dostupné online. 
  5. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  6. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-04. 
  7. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1156. 
  8. ↑ Život Jiřího Hejdy před druhou světovou válkou . muni.cz . Dostupné online. 
  9. ↑ Významná výročí regionálních osobností jižních Čech . cbvk.cz . Dostupné online. 

Externí odkazy