V dnešním světě má Špice (přírodní památka) značný význam. Jak v každodenním životě, tak v různých profesních oblastech má Špice (přírodní památka) významný dopad. Tento trend vyvolal zájem odborníků i fanoušků, kteří se snaží lépe porozumět jeho vlivu a dosahu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Špice (přírodní památka), od jeho původu a vývoje až po jeho relevanci v současném kontextu. Prostřednictvím podrobné analýzy se snažíme nabídnout komplexní pohled na Špice (přírodní památka) a jeho dopad na dnešní společnost.
![]() Špice | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
PP Špice | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 4. července 1956 |
Vyhlásil | Ministerstvo školství a kultury |
Nadm. výška | 245–305 m n. m. |
Rozloha | 1,09 ha[1][2] |
Správa | Krajský úřad Jihomoravského kraje |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Kraj | Jihomoravský |
Okres | Brno-venkov |
Umístění | Újezd u Brna |
Souřadnice | 49°6′46,8″ s. š., 16°46′12,72″ v. d. |
![]() ![]() Špice | |
Další informace | |
Kód | 437 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Špice je přírodní památka severovýchodně od města Újezd u Brna v okrese Brno-venkov. Důvodem ochrany je lokalita stepní květeny, hlavně katránu tatarského. Geologickým podkladem jsou zde spodnotortonské písky, proložené vrstvami vápnitých hrubozrnných pískovců a jílů a litavských vápenců a terasovitých štěrků.
V roce 2021 bylo chráněné území znovu vyhlášeno, ze stávající přírodní rezervace se stala přírodní památka.