Šalov
V tomto článku prozkoumáme téma Šalov z různých úhlů pohledu, prozkoumáme jeho dopad na moderní společnost a jeho význam v dnešním světě. V tomto směru se ponoříme do nejdůležitějších aspektů souvisejících s Šalov, analyzujeme jeho historický význam a jeho vliv na vývoj nových konceptů a trendů. Kromě toho se budeme zabývat různými názory odborníků v oboru a také osobními zkušenostmi, které nabídnou ucelenější a obohacující vizi o Šalov. Tento článek syntetizuje aktuální a přesné informace a snaží se poskytnout komplexní pohled na Šalov, aby čtenáři poskytl hlubší a úplnější pochopení tohoto důležitého tématu.
| Šalov | |
|---|---|
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48° s. š., 18°43′ v. d. |
| Nadmořská výška | 157 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Nitranský |
| Okres | Levice |
  Šalov | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 19,0 km² |
| Počet obyvatel | 352 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 18,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | Obec |
| Vznik | 1233 |
| Oficiální web | www |
| obecsalov | |
| Telefonní předvolba | 036 |
| PSČ | 935 71 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | LV |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šalov (do roku 1927 slovensky Malý Šalov nebo Šarlušky, maďarsky Garamsalló, 1888 až 1907 Garamkissalló, do roku 1888 Kissalló[2] je obec v okrese Levice na západním Slovensku. Obec se nachází na východě Slovenské Podunajské nížiny v jižní části Ipeľské pahorkatiny na vodním toku Perec v údolí dolního Hronu. V obci žije 352[1] obyvatel.
Historie
Území obce bylo osídleno již v neolitu, podle archeologických výzkumů zde bylo sídliště kultury s lineární keramikou; některé nálezy pocházejí z doby bronzové.
Šalov je poprvé písemně zmíněn v roce 1280 jako Sorlou a byl nejprve panstvím rodu Hont-Pázmány a později byl součástí panství Želiezovce. V roce 1600 zde bylo 34 domů, v roce 1715 zde bylo 47 domácností, o pět let později 55, v roce 1828 zde bylo 164 domů a 987 obyvatel, kteří byli zaměstnáni jako zemědělci a vinaři. Rod Esterházyů vlastnil zdejší panství až do 19. století a hrabě Breuner až do 20. století. Do roku 1918 byla obec součástí Uherska. Kvůli první vídeňské arbitráži byla v letech 1938 až 1945 součástí Maďarska.
Při sčítání lidu v roce 2011 žilo v Šalově 381 obyvatel, z toho 237 Maďarů, 97 Slováků, 41 Romů a dva Češi. Čtyři obyvatelé neuvedli žádné informace o své etnické příslušnosti.
Pamětihodnosti
- Reformovaný (kalvínský) toleranční kostel z roku 1896[3]
- Lidový dům s hospodářskou částí ze druhé poloviny 19. století
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Šalov na německé Wikipedii.
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ Slovenské slovníky. slovnik.juls.savba.sk . . Dostupné online.
- ↑ Šalov – Kalvínsky kostol. www.pamiatkynaslovensku.sk . . Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šalov na Wikimedia Commons - Oficiální stránky