Dnes je Šápúr III. tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku až po dopad na moderní společnost byl Šápúr III. předmětem debat, výzkumu a spekulací. S historií sahající do staletí se Šápúr III. vyvíjel a přizpůsoboval kulturním a technologickým změnám a stal se dnes relevantním tématem. V tomto článku prozkoumáme dopad Šápúr III. v různých oblastech každodenního života a jeho vliv na současnou společnost. Kromě toho budeme analyzovat nejnovější trendy a objevy související s Šápúr III. a nabídneme komplexní pohled na jeho význam v dnešním světě.
Šápúr III. | |
---|---|
![]() | |
Narození | 4. století |
Úmrtí | prosinec 388 |
Potomci | Bahrám IV. a Jazdkart I. |
Otec | Šápúr II. |
Příbuzní | Hormizdoukt (sestra) Khosrau the Usurper (vnuk) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Šápúr III. (?–388) byl perský velkokrál z rodu Sásánovců vládnoucí v letech 383–388.[1] Jeho otcem byl král Šápúr II. (vládl 309–379), synem a nástupcem král Bahrám IV.
Šápúr III. nastoupil na trůn za neklidné vnitropolitické situace v říši a pravděpodobně to byl hlavní důvod, proč usiloval o dorozumění s císařem Theodosiem v otázce Arménie, de facto rozdělené na římskou a perskou sféru vlivu. Obě strany si vyměnily řadu vyslanců a patrně roku 387 byla uzavřena dohoda, potvrzující Peršanům držbu čtyř pětin arménského území (nelze však úplně vyloučit, že se tak stalo až za Šápúrova nástupce Bahráma IV.).[2] Šápúr byl nábožensky tolerantní panovník, který zastavil letitou perzekuci křesťanů, ačkoli navenek asi zdůrazňoval spíše ekonomické důvody, jež ho k tomu vedly (z řad křesťanů se rekrutovali mnozí odborníci a řemeslníci).
Šápúrovu vládu ukončili roku 388 perští velmoži, kteří proti němu zorganizovali spiknutí (údajně přeřezali lana jeho stanu, ten na něj spadl a zabil ho).[3] Část kronikářů popisuje tohoto krále jako spravedlivého a milosrdného vládce, prameny k jeho době jsou však obecně nedostatečné.
Předchůdce: Ardašír II. |
![]() |
Perský král 383–388 |
![]() |
Nástupce: Bahrám IV. |