Řeznický most

V dnešním globalizovaném světě se Řeznický most stal tématem velkého významu a zájmu pro různá průmyslová odvětví a společnosti. Od svého dopadu na ekonomiku, politiku, kulturu a dokonce i na každodenní životy lidí nabyla Řeznický most celosvětově významného významu. Jak čas postupuje, Řeznický most je i nadále předmětem debat a analýz, což vytváří příležitosti i výzvy pro ty, kdo se podílejí na jeho studiu a porozumění. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Řeznický most, jeho vliv v různých oblastech a jak jeho vývoj poznamenal před a po v současné historii.

Řeznický most
(Mesarski most)
Základní údaje
KontinentEvropa
StátSlovinskoSlovinsko Slovinsko
MěstoLublaň
Dopravapěší
PřesLublaňku
ArchitektATELIERarhitekti – Jurij Kobe
Otevřen10. července 2010
Souřadnice46°3′6,34″ s. š., 14°30′31,54″ v. d.
Parametry
Délka33 m
Šířka17,3 m
Mapa
Řeznický most
Řeznický most
Řeznický most, Lublaň
Další data
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řeznický most[1] (slovinsky: Mesarski most) je pěší most přes řeku Lublaňku ve slovinské metropoli Lublani. Spojuje ústřední městskou tržnici s Petkovškovým nábřežím.[2] Postaven byl s Gruberovým, Obilním a dalšími mosty v rámci projektu revitalizace břehů Lublaňky.[3] K jeho otevření došlo 10. července 2010.

Ocelová konstrukce je nesena 11 piloty zanořenými do hloubky 27 m. Délka mostu činí 33 m a šířka 17,3 m.[2] Funkcí má vytvářet náměstí na vodě.[4]

Sochy

Hlavní sochy představují postavy antického Řecka, židovské a křesťanské mytologie:[5]

  • Adam a Eva, zahanbeni a vypuzeni z Ráje; na straně tržnice vycházejí z mostu směrem k lublaňské katedrále,
  • samolibý Satyr stojící uprostřed mostu,
  • odvržený a potrestaný Prométheus prchající na levobřežních schodech Petkovškového nábřeží.

Malé groteskní plastiky žab a korýšů jsou umístěny na horní opěrné části zábradlí.

Historie

Původní myšlenka výstavby stejnojmenného mostu na daném místě vzešla ve třicátých letech 20. století od architekta Jožeho Plečnika, který plánoval vyplnit mezeru mezi tržními halami monumentální krytou konstrukcí. Původní návrh však nebyl nikdy realizován v důsledku druhé světově války.[6]

Oživené snahy výstavby pak přišly až po osamostatnění Slovinska v polovině devadesátých let. K zahájení prací došlo během roku 2009, kdy město vedl primátor Zoran Janković. Náklady dosáhly výše 2,9 milionu eur. Otevření proběhlo v červenci 2010.[2]

Konečný design získal jednodušší podobu. Obsahuje krátká schodiště. Skleněné okrajové pásy pro pěší jsou vyrobeny z třívrstvého bezpečnostního skla o tloušťce 39 mm s protiskluzovou ochranou. Funkci zábradlí plní konstrukce s ocelovými lanky. Návrh vytvořil tým architektonického studia ATELIERarhitekti – podíleli se na něm profesor Jurij Kobe, Samo Mlakar a Rok Žnidaršič. Dekorativní skulptury zhotovil sochař Jakov Brdar.[2]

Po zprovoznění začaly zamilované páry zavěšovat zámky lásky na ocelová lanka zabrádlí.[1] Most se tak stal součástí moderního fenoménu, objevujícího se v dalších městech např. na pařížském Mostu umění.

Galerie

  • plastika Satyra na mostě
    plastika Satyra na mostě
  • schody z nábřeží
    schody z nábřeží
  • zámky lásky
    zámky lásky
  • zábradlí se zámky lásky
    zábradlí se zámky lásky

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Butchers' Bridge na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Malá metropole nevelké země připomíná krasohled. Novinky.cz . 2014-12-09 . Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d K mesarju končno čez Mesarski most. MMC RTV Slovenija. RTV Slovenija, 10 July 2010. Dostupné online. (Slovenian) 
  3. ↑ TŮMOVÁ, Věra. Jak oživit město, aby se v něm dobře žilo. Aktuálně.cz . Economia, 2013-06-30 . Dostupné online. 
  4. ↑ GRUJIČIĆ, Petra. Mostovi ne povezujejo samo rečnih bregov. Delo. 11 September 2010, s. 20. 
  5. ↑ Iz gline naredi dober kruh in ga razdeli med ljudi. Dnevnik.si. Dnevnik, d. d, 10 July 2010. Dostupné online. ISSN 1581-3037. (Slovenian) 
  6. ↑ Butchers' Bridge Completes 100-Year-Old Ljubljana Market Plans . STA . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-10. (anglicky) 

Externí odkazy