Téma Řehnice (Krnsko) je v současné společnosti velmi zajímavé a diskutované. Od svých počátků až do současnosti hraje Řehnice (Krnsko) zásadní roli v různých aspektech života, ovlivňuje kulturu, ekonomiku, politiku a mezilidské vztahy. V průběhu času se Řehnice (Krnsko) vyvíjel a přizpůsoboval změnám a výzvám moderního světa, čímž vytváří nové příležitosti a výzvy pro jednotlivce a komunity. V tomto článku prozkoumáme důležitost a dopad Řehnice (Krnsko) v našem dnešním světě, analyzujeme jeho důsledky a možné budoucí perspektivy.
Řehnice | |
---|---|
![]() Náves v Řehnicích | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Krnsko |
Okres | Mladá Boleslav |
Kraj | Středočeský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°23′32″ s. š., 14°51′12″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 86 (2021)[1] |
Katastrální území | Řehnice (2,31 km²) |
PSČ | 294 31 |
Počet domů | 27 (2011)[2] |
![]() ![]() Řehnice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 74811 |
Kód k. ú. | 674818 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Řehnice je malá vesnice, část obce Krnsko v okrese Mladá Boleslav. Nachází se 1,5 kilometru severně od Krnska. Řehnice je také název katastrálního území o rozloze 2,31 km².[3]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1319 a připomíná Mikuláše z Řehnic, služebníka pánů z Michalovic. Roku 1360 byla část řehnických polí prodána strenické faře. Roku 1377 žil Budík z Řehnic a o čtyři roky později byl zmíněn Zdeněk z Řehnic, který žil ještě roku 1400.[4] Zbyňka z Řehnic roku 1414 koupila plat v Chlumíně. Zmínka z roku 1438 o bratrech Janu Smutkovi a Petru Hochovi z Řehnic se může vztahovat k jiným Řehnicím.[4]
Panským sídlem ve vsi bývala snad už od čtrnáctého století[5] tvrz, ale brzy zanikla a v šestnáctém století už nebyla v majetkových zápisech uváděna. K roku 1448 byl zmíněn Vančura z Řehnic, za nějž byla vesnice rozdělena na dva díly. Jeden vlastnili Vančurové z Řehnic jako součást krnského panství do roku 1726 a druhý patřil k Beznu a ke krnskému panství byl připojen až v roce 1726.[4]