Čin (časopis)
V tomto článku se chystáme prozkoumat dopad Čin (časopis) na současnou společnost. Od svého vystoupení na globální scéně vzbudil Čin (časopis) velký zájem a vyvolal nespočet debat v různých oblastech, jako je politika, kultura, technologie nebo věda. V tomto smyslu navrhujeme komplexně analyzovat, jak Čin (časopis) proměnil způsob, jakým žijeme, přemýšlíme a jak se vztahujeme ke světu kolem nás. Na těchto stránkách prozkoumáme jak pozitivní aspekty, tak výzvy, které Čin (časopis) pro naši společnost představuje, s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi tohoto fenoménu.
| Čin | |
|---|---|
| Datum založení | 1929 |
| Datum zániku | 1939 |
| Jazyk | čeština |
| Země původu |  Československo |
| Klíčové osoby | |
| Šéfredaktor | Marie Majerová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čin (s podtitulem „týdeník pro veřejné a kulturní otázky“) byl časopis, který vycházel v letech 1929–1939. Jeho vydavatelem bylo Tiskové a nakladatelské družstvo Československých legionářů v Praze II, Dittrichova 13. Tiskl Pokrok v Praze II, Revoluční VI.
Historie
První číslo vyšlo v říjnu 1929 a poslední v roce 1939. Do roka vycházelo dvacet čísel. Vedoucí redaktorkou tohoto týdeníku byla Marie Majerová. Redakční kruh se skládal z Marie Majerové, Františka Fajfra, Josefa Kopty a Bohuslava Koutníka. Od roku 1937 týdeník řídil Bohuslav Přikryl. Do Činu přispívala velká část předválečné československé umělecké obce. Z básníků to byli např. František Halas, František Hrubín, Jindřich Hořejší. O výtvarném umění a výstavách psal Jindřich Chalupecký. Knižním referátem se zabýval Břetislav Koutník (šifra Ktk). Jednotlivými články přispívali Ivan Olbracht, Josef Kopta, Josef Čapek, Jan Beneš, Pavel Eisner.[1] O divadelní tvorbě psal Jiří Frejka, divadelní reference psala Marie Majerová (šifra M. M). Od ročníku IV. divadelní rubriku vedl Jiří Trager (šifra tge). Značný důraz byl kladen i na oblast filmové tvorby, týdeník měl v letech 1932–1933 a 1933–1934 své filmové referenty: Vladimíra Kolátora a později Josefa Trojana.
Zajímavost
Pod pseudonymem Václav Pilecký zde publikoval své příspěvky Julius Fučík. Jednalo se o článek „Milujeme svůj národ“ (Čin 1938, č. 19),[2] další článek nazvaný „Jak se kdy v Čechách psalo“ je z ledna 1939.[3]
Reference
- ↑ BEDNAŘÍK, Petr; JIRÁK, Jan. Dějiny českých médií. 2. vyd. Praha: Grada, 2019. 456 s. ISBN 978-80-271-0553-3. S. 164.
- ↑ Slovo a slovesnost: Julius Fučík o jazykové kultuře
- ↑ SVOBODA, Jiří V. V tom věku zmotchaném. Zítřek. Roč. 2/1969, čís. 1, s. 10. Dostupné online.