Čichový bulbus

V následujícím článku se ponoříme do tématu Čichový bulbus, tématu, které v posledních letech upoutalo pozornost mnoha lidí. Čichový bulbus vyvolal velký zájem díky svému významu v různých oblastech života, ať už v pracovním světě, v osobní sféře nebo ve společenském kontextu. Proto je nezbytné ponořit se do podrobné analýzy Čichový bulbus s cílem porozumět jeho dopadu, jeho důsledkům a možným řešením a výhodám, které může poskytnout. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a relevantní studie, které nám pomohou proniknout hlouběji do významu a relevance Čichový bulbus dnes.

Schéma mozku obratlovců s vyznačenými důležitými centry, žlutě vpravo je čichový bulbus
Řez lidskou hlavou: žlutě jsou vyznačena vlákna olfaktorického nervu, která směřují do čichového bulbu (žlutě vybarvené ploténkovité struktury na spodině mozkové)

Čichový bulbus (bulbus olfactorius, též čichový kyj) je část mozku obratlovců, která se vychlipuje z přední strany hemisfér koncového mozku. Přichází do něj informace z čichových orgánů. V širším slova smyslu existují dva páry čichových bulbů, vždy hlavní a přidatný bulbus: ty hlavní přijímají signály z olfaktorických neuronů v nose, do přídatných bulbů přichází podněty z vomeronazálního orgánu.[1] Zpravidla platí, že čím větší je čichový bulbus, tím větší má čich význam pro daného obratlovce,[2] značné velikosti dosahuje např. u žraloků a psů bloodhoundů), naopak u ptáků a savců je spíše méně rozvinut.[1]

Přenos a zpracování podnětů

Co se týče vnímání čichu na nosní sliznici, každý čichový neuron vysílá axon, který směřuje skrz cribriformní destičku čichové kosti do zcela konkrétní oblasti čichového bulbu. Všechny olfaktorické neurony, které nesou jeden stejný typ olfaktorického receptoru, směřují vždy do této jediné oblasti bulbu. Každá taková oblast se nazývá glomerulus. Zde mimo jiné dochází k „vyčištění“ a vyostření signálu. Základní úpravu tohoto typu je možno provádět zřejmě pomocí tzv. periglomerulárních neuronů. Navíc však do bulbu vstupují i dráhy z kůry a z jiných částí předního a středního mozku, které mohou například zvýšit vnímavost pro pach jídla, pokud je živočich hladový. Další typy neuronů přeposílají upravené informace z bulbu do mozkové kůry – a to buď přímo, nebo přes thalamus – vždy však přes tzv. tractus olfactorius. Zajímavé jsou dráhy směřující do amygdaly a hypothalamu, kde zřejmě vznikají emocionální odpovědi na pachovou informaci.[3]

Reference

  1. ↑ a b BUTLER, Ann B.; HODOS, William. Comparative vertebrate neuroanatomy: evolution and adaptation. : John Wiley and Sons, 2005. 
  2. ↑ ROČEK, Zbyněk. Obecná morfologie živočichů, Nervová soustava . Geologický ústav AV ČR. Dostupné online. 
  3. ↑ KANDEL, Eric R., James H Schwartz, Thomas M. Jessell. Principles of Neural Science. 4. vyd. : , 1985. Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.