Česká lékařská komora

Téma Česká lékařská komora je problém, který v poslední době vyvolal velký zájem a debatu. S rozvojem technologií a změnami ve společnosti se Česká lékařská komora stal zásadním aspektem, který ovlivňuje různé oblasti našeho života. Na osobní, profesní, společenské a politické úrovni je význam Česká lékařská komora nepopiratelný. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Česká lékařská komora a analyzujeme jeho dopad a relevanci v různých kontextech. Toto téma nenechává nikoho lhostejným od svého vzniku až po jeho vývoj, přes své implikace a možné důsledky. Kromě toho se pokusíme osvětlit možná řešení nebo přístupy, které lze proti Česká lékařská komora přijmout, s cílem nabídnout globální a kompletní vizi této problematiky, která je dnes tak aktuální.

Česká lékařská komora
Vznik1991
Právní formastavovská organizace – profesní komora
SídloLužická 419/14, Olomouc, 779 00, Česko
Souřadnice49°34′43″ s. š., 17°14′40″ v. d.
PrezidentMUDr. Milan Kubek
ViceprezidentMUDr. Jan Přáda
Oficiální webwww.lkcr.cz
Datová schránka36raiyk
IČO43965024 (VR)
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Česká lékařská komora (latinsky Camera Medica Bohemica; zkratka ČLK) je samosprávná stavovská organizace sdružující všechny lékaře na území České republiky. Byla zřízena v roce 1991,[1] oficiální sídlo má v Olomouci a další kancelář v Praze.

Členství v komoře je pro všechny lékaře povinné.[2] Komora ze zákona zveřejňuje seznam lékařů, svých členů, a to včetně veřejně přístupných údajů.

Posláním komory je především dbát, aby její členové vykonávali své povolání odborně a v souladu s etikou. Dále zaručuje odbornost svých členů, hájí jejich práva a zájmy a chrání jejich profesní čest. Je oprávněna nad nimi vykonávat v souladu se zákonem disciplinární pravomoc. Komora má dále mj. právo se účastnit jednání při tvorbě sazebníků lékařských výkonů a může stanovovat podmínky k výkonu soukromé praxe svých členů.

Od roku 1996 komora uděluje čestné ocenění Rytíř českého lékařského stavu. V roce 2017 začala vydávat online magazín Naše zdravotnictví.[3]

Struktura komory

Základem organizace komory jsou okresní (v Praze obvodní) sdružení lékařů. Na centrální úrovni má komora tyto orgány:

  • Sjezd delegátů – nejvyšší orgán komory, který volí a odvolává představenstvo, prezidenta a viceprezidenta komory, revizní komisi i čestnou radu
  • Představenstvo komory – řídící a výkonný orgán komory
  • Čestná rada komory – vykonává disciplinární pravomoc vůči všem členům komory
  • Revizní komise komory – kontroluje činnost komory

Statutárním orgánem vystupujícím jménem komory navenek je prezident ČLK, kterého zastupuje viceprezident.

Seznam lékařů

Související informace naleznete také v článku Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb.

Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky k roku 2021 pracovalo v Česku 44 717 lékařů.[4] Česká lékařská komora ze zákona[5] zveřejňuje seznam svých členů včetně údajů o jejich specializací a škole, na které lékař získal své vzdělání. Neveřejné jsou údaje o datu narození a doručovací adrese. Údaje o rodném čísle, trvalém pobytu a o adrese pro doručování na území České republiky jsou podle zákona přístupné jen Ministerstvu obrany.

Vyhledat lékaře v seznamu[6] je možné podle jména a příjmení, nebo podle oboru a okresu.

Prezidenti komory

Historičtí předchůdci

Lékařské komory v Předlitavsku byly zřízeny na základě zákona ze dne 22. prosince 1891, č. 6 ř. z. z r. 1892, jímž zřizují se lékařské komory; ten byl dále proveden nařízeními zemských sněmů z let 1893–1894. Zákonem č. 113/1929 Sb. z. a n. byly v Československu zřízeny lékařské komory – mj. pro zemi Českou se sídlem v Praze, pro zemi Moravskoslezskou se sídlem v Brně. Výnosem ministra zdravotnictví Josefa Plojhara ze dne 19. července 1950 byla zastavena činnost všech lékařských komor v Československu k 31. červenci 1950.

Reference

  1. ↑ Zákon č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře.
  2. ↑ § 3 odst. 1 zákona č. 220/1991 Sb. Dostupné online.
  3. ↑ MEDIA, News. Lékaři spustili online magazín Naše zdravotnictví. Médiář. Dostupné online . 
  4. ↑ BEZDĚKOVÁ, Iva. Překvapivá čísla: Doktorů v Česku přibylo, zdaleka ne však všude. Deník N . 2023-03-17 . Dostupné online. 
  5. ↑ § 6a zákona č. 220/1991 Sb.
  6. ↑ Seznam lékařů

Související články

Externí odkazy