Černovír (Olomouc)

Ve světě Černovír (Olomouc) existuje široká škála názorů a přístupů, které mohou vyvolat vášnivé debaty. Ať už kvůli své historické relevanci, kontroverzi, kterou vyvolává, svému vlivu na společnost nebo vlivu v kulturní sféře, Černovír (Olomouc) je tématem, které vzbuzuje zájem mnoha lidí po celém světě. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a aspekty související s Černovír (Olomouc) s cílem nabídnout kompletní a obohacující vizi na toto téma. Od svého vzniku k jeho vývoji, přes jeho možné důsledky a budoucí projekce, Černovír (Olomouc) je téma, které si zaslouží být analyzováno a diskutováno otevřeným a reflexním způsobem. Připojte se k nám na této cestě objevování a úvah o Černovír (Olomouc)!

Černovír
Kaplička Černovír
Kaplička Černovír
Lokalita
Charakterměstská čtvrť
ObecOlomouc
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°36′46″ s. š., 17°15′29″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 010 (2021)[1]
Katastrální územíČernovír (5,52 km²)
PSČ779 00
Počet domů267 (2011)[2]
Černovír na mapě
Černovír
Černovír
Další údaje
Kód části obce110574
Kód k. ú.710571
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Černovír (německy Tschernowir[3]) je bývalá obec, dnes městská čtvrť venkovského charakteru a katastrální území na severu statutárního města Olomouce. Vedle místního hřbitova se nachází známý vojenský hřbitov. V roce 1997 postihla čtvrť katastrofální povodeň.

Název

Přívlastek v první části jména sloužil mimo jiné k označení hluboké, nebezpečné vody. Osada tedy byla pojmenována podle polohy u nebezpečného vodního víru při přechodu přes řeku.[4]

Historie

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1249 (Crinivir). Původně byla zřejmě v majetku drobné šlechy, k roku 1429 je však již doloženo vlastnictví kláštera Hradisko, kterému patřila až do jeho zrušení v roce 1784. Život vesnice byl vždy ovlivňován tokem řeky Moravy, jenž přinášela pravidelné záplavy a která zde byla proto ve 20. století regulována. Obyvatelé měli už od 13. století také povinnost starat se o přítok vody k mlýnu u Rohelské brány. Ačkoli se Černovíra výstavba olomoucké pevnosti přímo nedotkla, byly na jeho území vybudovány dva předsunuté forty, č. I a XXII. Byla zde také zřízena vojenská střelnice a hřbitov, na němž je pochováno mnoho vojáků různých národností zemřelých v době první světové války v blízké vojenské nemocnici. Od roku 1850 se Černovír stal samostatnou katastrální a politickou obcí, pod níž spadaly osady Klášterní Hradisko a do roku 1884 také Lazce. Samostatnost Černovíra skončila roku 1919 v souvislosti s vyhlášením tzv. Velké Olomouce, kdy byl spolu se svou osadou Klášterní Hradisko sloučen s městem Olomouc.[5]

Vždy šlo o českou obec, v roce 1876 zde byla postavena česká škola, v níž byl dlouholetým řídícím učitelem Eduard Peřina, vznikl čtenářsko-pěvecký spolek a další. Ačkoli byl Černovír vesnicí převážně zemědělskou, velmi silné postavení zde mělo dělnické a antiklerikální hnutí. Kromě Sokola tak zde působila též Dělnická tělocvičná jednota (Černovír byl sídlem jejího 22. okresu), která si vybudovala vlastní Dělnický dům s tělocvičnou, a po vzniku republiky většina místních obyvatel (58 %) vystoupila z římskokatolické církve a vstoupila do nově založené Církve československé. Ta zde pak měla vlastní náboženskou obec pro Černovír, Lazce a Klášterní Hradisko, která si na náměstí v letech 1938–1940 postavila husitský kostel – Sbor Prokopa Holého.[5]

Dne 10. září 1991 bylo založeno ženské fotbalové družstvo Slovanu Černovír. V červenci 1997 byla čtvrť těžce poškozena povodní na řece Moravě, z 300 domů bylo 70 zcela zničeno.[6] O dva roky později byl na Heydukově ulici postaven most přes Moravu firmou DT výhybkárna a mostárna Prostějov (je 15 m široký a 10 m vysoký).

Příroda

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 796 834 949 1 163 1 555 1 553 1 862 1 350 1 637 1 090 987 803 804 943 1 010
Počet domů 86 100 111 128 147 166 231 264 264 252 257 255 234 267 267

Pamětihodnosti

Fotogalerie

  • Sbor Prokopa Holého
    Sbor Prokopa Holého
  • Památník obětem světových válek na Frajtově náměstí
    Památník obětem světových válek na Frajtově náměstí
  • Vojenský hřbitov
    Vojenský hřbitov
  • Základní a mateřská škola
    Základní a mateřská škola
  • Kříž vedle kaple na ulici Černovírská
    Kříž vedle kaple na ulici Černovírská
  • Boží muka na křižovatce ulic Na Partkách, Černovírská a Hlušovická
    Boží muka na křižovatce ulic Na Partkách, Černovírská a Hlušovická
  • Boží muka na Frajtově náměstí
    Boží muka na Frajtově náměstí

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 162.
  5. ↑ a b TICHÁK, Milan. Paměť olomouckých předměstí. Olomouc: Votobia, 2000. ISBN 80-7198-447-7. S. 66–69. 
  6. ↑ MAZALOVÁ, Blanka. 9. července vtrhla voda také do Olomouce. Český rozhlas . 2007-07-04 . Dostupné online. 
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 . Dostupné online. 
  8. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online. 

Literatura

  • Jindřich Hovadík, Rudolf Hradečný. 750. výročí Černovíra (1249–1999). Olomouc: Komise městské části 1 Černovír-Hradisko, 2000, 35 s. ISBN 80-238-6264-2

Související články

Externí odkazy

Statutární město Olomouc