V tomto článku důkladně prozkoumáme Černý lev 777 a jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Od svého vlivu na společnost až po svůj význam v historii, Černý lev 777 hrál klíčovou roli, která si zaslouží podrobnou analýzu. Prostřednictvím komplexní analýzy prozkoumáme důležitost Černý lev 777 v dnešním světě a jak se vyvíjel v průběhu času. Podobně prozkoumáme různé perspektivy a názory související s Černý lev 777 s cílem poskytnout širokou a kompletní vizi na toto téma. Nakonec si tento článek klade za cíl nabídnout hluboký a podrobný pohled na Černý lev 777 a jeho význam v současné společnosti.
Černý lev 777 byla protikomunistická odbojová organizace působící v jižních a východních Čechách od roku 1948 do poloviny padesátých let.
Skupinu založil lodník Československé plavby labsko-oderské Jiří Řezáč (* 1928), zemědělec Jaroslav Sirotek (* 1923), někde uváděný jako Igor, a dělník Bohumil Šíma (* 1928). Tito tři členové se podíleli na plánování i uskutečnění většiny akcí skupiny. Dále se přidávali a pomáhali další lidé, například Jiří Dolista, Karel Kothera, Josef Novák a Ladislav Šimek. Nikdo z členů skupiny nesouhlasil s komunistickou totalitou a většina to dávala z počátku i otevřeně najevo. Většina členů doufala, že Američané osvobodí Československo z komunistického područí.
K zatčení členů skupiny došlo až v létě 1954 pravděpodobně na základě snahy skupiny spojit se s podobně smýšlejícími lidmi, z nichž je někdo udal. Po výsleších se členové přiznali k ozbrojenému odporu a v procesu, konaném v říjnu 1954 v Milevsku byli Jiří Řezáč, Jaroslav Sirotek a Bohumil Šíma odsouzeni k trestu smrti a 10. února 1955 v Praze na Pankráci popraveni. Jiří Dolista a Josef Novák byli odsouzeni na doživotí, Ladislav Šimek k trestu odnětí svobody na 22 let a Karel Kothera na 21 let. Pádu komunistického režimu se dožil pouze Jiří Dolista, který byl až v roce 1998 zcela zproštěn obžaloby.