V dnešním světě hraje Černínova douglaska zásadní roli v různých aspektech každodenního života. Od oblasti technologií po politiku, přes kulturu a společnost se Černínova douglaska stal tématem relevantního zájmu, které generuje neustálé názory a výzkumy. Tento článek si klade za cíl analyzovat různé aspekty související s Černínova douglaska, od jeho významu v globální ekonomice až po jeho vliv na individuální rozhodování. V tomto smyslu prozkoumáme dopad, který má Černínova douglaska na naše životy, a také důsledky, které má pro budoucnost.
![]() Černínova douglaska | |
---|---|
Druh | douglaska tisolistá Pseudotsuga menziesii |
Poloha | |
Kraj | Plzeňský |
Okres | Klatovy |
Obec | Chudenice |
Katastr | Chudenice |
Poloha | Americká zahrada |
Souřadnice | 49°27′41,85″ s. š., 13°9′31,21″ v. d. |
![]() ![]() Černínova douglaska | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Černínova douglaska, též Chudenická douglaska[1], je vzácný strom v Americké zahradě v Chudenicích. Stoosmdesátiletá douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) patří společně s douglaskou rostoucí v německém přírodním parku Wildeshauser Geest u Oldenburgu ke dvěma nejstarším stromům svého druhu v Evropě.[1]
V Chudenicích byla vysazena v roce 1842, když byla jako tříletá dovezena ze školkařské firmy James Booth & Söhne z hamburské městské části Flottbeck. Velmi pravděpodobně šlo o první výsadbu v Česku i ve střední Evropě. Douglaska je pojmenována po Eugenu Černínovi, zakladateli zdejšího arboreta. V roce 2016 se douglaska umístila na 5. místě v anketě Strom roku.[1]
Mohutný strom zavětvený až k zemi má hluboce rozpukanou kůru. Podle nejnovějšího měření z roku 2010 strom dosahuje výšky 34,8 m, obvod kmene měřený ve výšce 1,3 m nad zemí byl 572 cm a obvod koruny stromu 68 m.[2]
Černínova douglaska není vyhlášena jako památný strom, protože je chráněna jako součást národní přírodní památky.