Čakovec (Čakov)

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Čakovec (Čakov) a analyzujeme jeho dopad a relevanci v různých kontextech. Od jeho vzniku až po jeho evoluci se ponoříme do nejdůležitějších aspektů souvisejících s Čakovec (Čakov) a nabídneme ucelenou vizi, která čtenáři umožní pochopit jeho důležitost dnes. Prostřednictvím výzkumu a kritické analýzy objevíme několik aspektů, které činí Čakovec (Čakov) tématem zájmu pro různé oblasti studia. Stejně tak prozkoumáme jeho souvislost s dalšími relevantními tématy a událostmi a poskytneme komplexní pohled, který obohatí znalosti o Čakovec (Čakov).

Čakovec
Statek čp. 18
Statek čp. 18
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecČakov
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel66 (2021)[1]
Katastrální územíČakovec (3,10 km²)
Nadmořská výška435 m n. m.
PSČ373 84
Počet domů35 (2021)[2]
Čakovec
Čakovec
Další údaje
Kód části obce56758
Kód k. ú.656755
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čakovec (dříve v letech 1850–1889 též Malý Čakov) je vesnice, část obce Čakov v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. Leží na samém západním okraji Českobudějovické pánve, zhruba jedenáct kilometrů západně od Českých Budějovic. V roce 2011 zde trvale žilo 49 obyvatel.[3]

Název

Katastrální členění Čakova

V počátcích mívala tato ves společné jméno s blízkým Čakovem a obě sídla je tak v písemných pramenech možno rozlišit jen s nesnázemi, např. pomocí údaje o jejich držitelích. K Čakovci, kde na rozdíl od Čakova stávala tvrz, se zřejmě vztahují zmínky o Ješkovi z Čakova (psáno Czeczow, Czecaw či Zcekow) na konci třicátých a ve čtyřicátých letech 14. století.

Dříve byl užíván i název Malý Čakov, německy Klein Tschekau nebo Klein Czekau.[4]

Historie

V roce 1407 se vesnice poprvé připomíná pod svébytným názvem jako Malý Čakovec. Jejími majiteli byli od 15. století příslušníci vladyckého rodu Čakovců z Bohušic, z nichž Jan z Bohušic, oddaný stoupenec rožmberského rodu, musel roku 1469 o svou tvrz svést boj s odbojným Jindřichem Roubíkem z Hlavatec, zapřisáhlým škůdcem Rožmberků. Čakovcové na Čakovci zdatně hospodařili až do roku 1620, kdy za stavovského povstání tvrz i ves se vším hospodářstvím padly v plen vojsku. Nedlouho poté, v roce 1630 prodal Jiří Jan Čakovec z Bohušic tento majetek vyšebrodskému klášteru cisterciáků. V rámci klášterního panství Komařice pak Čakovec setrval po následující dvě století až do zrušení poddanství.

Obyvatelstvo

Vývoj Čakovce mezi lety 1840 a 2021[5][6]
Rok 1840 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 92 120 126 119 122 132 143 120 77 74 70 49 37 40 49 66
Počet domů 12 14 15 15 15 22 22 26 28 24 22 21 28 29 28 35

Obecní správa

Poté od roku 1850 ves tvořila součást obce Kvítkovice, za nacistické okupace byla v letech 1943 až 1945 spolu s nimi připojena k obci Čakov, poté znovu součástí Kvítkovic až do 13. června 1964, kdy byly začleněny pod obec Jankov, zatímco Kvítkovice byly připojeny k Lipí. Ke dni 24. listopadu 1990 se Čakovec od Jankova oddělil v rámci obnovené obce Čakov.[7][4][8]

Pamětihodnosti

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v okrese České Budějovice#Čakov.

Osobnosti

  • V Čakovci se narodil Jaroslav Pouzar (* 1952), hokejista, dvojnásobný mistr světa a trojnásobný vítěz Stanleyova poháru.

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 163. 
  4. a b KOVÁŘ, Daniel. Českobudějovicko - I. levý břeh Vltavy. 1. vyd. České Budějovice: Veduta, 2008. 239 s. ISBN 978-80-86829-40-1. 
  5. RŮŽKOVÁ, Jiřina; ŠKRABAL, Josef, a kol. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Svazek I. Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 188–189.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online. 
  7. Genealogie Českobudějovicka . . Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 59. 

Externí odkazy