V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Čakovec (Čakov) a analyzujeme jeho dopad a relevanci v různých kontextech. Od jeho vzniku až po jeho evoluci se ponoříme do nejdůležitějších aspektů souvisejících s Čakovec (Čakov) a nabídneme ucelenou vizi, která čtenáři umožní pochopit jeho důležitost dnes. Prostřednictvím výzkumu a kritické analýzy objevíme několik aspektů, které činí Čakovec (Čakov) tématem zájmu pro různé oblasti studia. Stejně tak prozkoumáme jeho souvislost s dalšími relevantními tématy a událostmi a poskytneme komplexní pohled, který obohatí znalosti o Čakovec (Čakov).
Čakovec | |
---|---|
![]() Statek čp. 18 | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Čakov |
Okres | České Budějovice |
Kraj | Jihočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 48°58′8″ s. š., 14°19′18″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 66 (2021)[1] |
Katastrální území | Čakovec (3,10 km²) |
Nadmořská výška | 435 m n. m. |
PSČ | 373 84 |
Počet domů | 35 (2021)[2] |
![]() ![]() Čakovec | |
Další údaje | |
Kód části obce | 56758 |
Kód k. ú. | 656755 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čakovec (dříve v letech 1850–1889 též Malý Čakov) je vesnice, část obce Čakov v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. Leží na samém západním okraji Českobudějovické pánve, zhruba jedenáct kilometrů západně od Českých Budějovic. V roce 2011 zde trvale žilo 49 obyvatel.[3]
V počátcích mívala tato ves společné jméno s blízkým Čakovem a obě sídla je tak v písemných pramenech možno rozlišit jen s nesnázemi, např. pomocí údaje o jejich držitelích. K Čakovci, kde na rozdíl od Čakova stávala tvrz, se zřejmě vztahují zmínky o Ješkovi z Čakova (psáno Czeczow, Czecaw či Zcekow) na konci třicátých a ve čtyřicátých letech 14. století.
Dříve byl užíván i název Malý Čakov, německy Klein Tschekau nebo Klein Czekau.[4]
V roce 1407 se vesnice poprvé připomíná pod svébytným názvem jako Malý Čakovec. Jejími majiteli byli od 15. století příslušníci vladyckého rodu Čakovců z Bohušic, z nichž Jan z Bohušic, oddaný stoupenec rožmberského rodu, musel roku 1469 o svou tvrz svést boj s odbojným Jindřichem Roubíkem z Hlavatec, zapřisáhlým škůdcem Rožmberků. Čakovcové na Čakovci zdatně hospodařili až do roku 1620, kdy za stavovského povstání tvrz i ves se vším hospodářstvím padly v plen vojsku. Nedlouho poté, v roce 1630 prodal Jiří Jan Čakovec z Bohušic tento majetek vyšebrodskému klášteru cisterciáků. V rámci klášterního panství Komařice pak Čakovec setrval po následující dvě století až do zrušení poddanství.
Rok | 1840 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 92 | 120 | 126 | 119 | 122 | 132 | 143 | 120 | 77 | 74 | 70 | 49 | 37 | 40 | 49 | 66 |
Počet domů | 12 | 14 | 15 | 15 | 15 | 22 | 22 | 26 | 28 | 24 | 22 | 21 | 28 | 29 | 28 | 35 |
Poté od roku 1850 ves tvořila součást obce Kvítkovice, za nacistické okupace byla v letech 1943 až 1945 spolu s nimi připojena k obci Čakov, poté znovu součástí Kvítkovic až do 13. června 1964, kdy byly začleněny pod obec Jankov, zatímco Kvítkovice byly připojeny k Lipí. Ke dni 24. listopadu 1990 se Čakovec od Jankova oddělil v rámci obnovené obce Čakov.[7][4][8]