Číňov je téma, které v průběhu let vyvolalo zájem a kontroverze. Stalo se předmětem debat, výzkumů a diskuzí v různých oblastech, od politiky po vědu. Jeho relevance a význam z něj činí téma obecného zájmu, protože přímo či nepřímo ovlivňuje společnost. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a přístupy související s Číňov s cílem nabídnout úplný a obohacující přehled tohoto tématu.
Číňov | |
---|---|
Náves | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Nové Sedlo |
Okres | Louny |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°21′38″ s. š., 13°27′20″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 12 (2021)[1] |
Katastrální území | Číňov (3,76 km²) |
PSČ | 438 01 |
Počet domů | 13 (2011)[2] |
![]() ![]() Číňov | |
Další údaje | |
Kód části obce | 14915 |
Kód k. ú. | 614912 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Číňov (německy Schünau )je malá vesnice, část obce Nové Sedlo v okrese Louny. Nachází se asi tři kilometry severozápadně od Nového Sedla. Číňov je také název katastrálního území o rozloze 3,76 km².[3]
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1276,[4] kdy její část patřila rytíři Mladotovi. V roce 1287 se ves stala majetkem waldsassenského kláštera. Klášter vlastnil Číňov až do počátku 15. století, kdy ves získali Hasištejnští z Lobkovic, kteří ji roku 1521 prodali Žatci. V roce 1547 císař Ferdinand I. Žatci ves odňal za účast na povstání. V roce 1617 ves zakoupil Linhart Colona z Felsu, který se zúčastnil stavovského povstání, ve kterém přišel o život a jeho rodina o majetek. V roce 1622 zakoupil ves Číňov Heřman Černín z Chudenic a přičlenil ho k milčeveskému panství. V majetku Černínů ves zůstala až do patrimoniální správy v roce 1848.[5]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 110 obyvatel (z toho 53 mužů), z nichž bylo 108 Němců a dva Čechoslováci. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 151 obyvatel: pět Čechoslováků a 146 Němců. Kromě jednoho evangelíka všichni byli členy římskokatolické církve.[7]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 172 | 142 | 130 | 132 | 120 | 110 | 151 | 59 | 35 | 28 | 17 | 15 | 10 | 14 |
Domy | 22 | 23 | 21 | 27 | 23 | 23 | 25 | 26 | . | 10 | 10 | 12 | 12 | 13 |
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Břežany. |